19 C 212/2023-26 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 730,94 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu v této částce, když poškodil elektronický náramek monitorovacího systému tím, že vylomil část krytu a uvolnil jeden ze zámků zařízení. Předmětné poškození žalovaný uznal dne 22. 6. 2020 a sjednal si splátkový kalendář pro úhradu vzniklé škody. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z předávacího protokolu o převzetí zařízení k výkonu elektronické kontroly obviněným ze dne 14. 4. 2020 č. j. [číslo jednací] je patrné převzetí číselně identifikované základové stanice, náramku a nabíječky. Z této listiny je dále patrná výměna základové stanice dne 22. 6. 2020 a výměna náramku a nabíječky den 3. 6. 2020. Z protokolu o vzniku škody ze dne 29. 6. 2020 je patrné, že ke vzniku škody došlo nejpozději ke dni 22. 6. 2020 v bydlišti nebo v zaměstnání žalovaného. Žalovaný poškodil zařízení u místa nabíjení vylomením krytu a dále uvolněním jednoho ze zámků zařízení. Z listiny uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 22. 6. 2020 je patrné, že žalovaný uznal předmětný dluh co do výše 10 730,94 Kč za poškození náramku a nabíječky a zavázal se jej hradit ve splátkách po 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2022. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyni vznikla škoda a elektronickém náramku, poškození a vzniklou škodu žalovaný uznal a zavázal se k její úhradě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 2894 odst. 1 občanského zákoníku tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Výrok o povinnosti k úhradě soudního poplatku (výrok III.) je odůvodněn položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků a ve spojení s ust. § 4 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (srov. 93Co 56/2013 – 55, ASPI JUD250875CZ).