3 C 109/2023-26 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalovaná se dne [datum] v 18:10 hodin při jízdě na lince [číslo] hromadné dopravy v [obec] provozované žalobcem nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky proto, aby po ní žalobce požadoval jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná požadované částky nezaplatila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na zahájení řízení, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř.. Žalovaná se také nevyjádřila k výzvě dle ust. § 114a občanského soudního řádu. Proto soud rozhodl na základě listinných důkazů založených ve spise bez nařízení jednání, bez přítomnosti účastníků. Dle ust. § 2550 obč.zák. č. 89/2021 Sb. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z hlášení o přepravní kontrole [číslo] že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem a to dne [datum] v 18:10 hodin na lince [číslo] v [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1500 Kč žalovaná doposud neuhradila ani po zaslání upomínky. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z„ Výňatku ze Smluvních přepravních podmínek-ceníku“ účinných od [datum]. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem žalobce bez platného jízdního dokladu a následně nezaplatila přirážku k jízdnému ve formě smluvní pokuty dle ust. § 2048 obč. z.č. 89/2012 Sb. Proto soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku a s poukazem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky jí dále byla uložena povinnost zaplatit příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č.351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, byly přiznány náklady řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.