3 C 383/2022-67 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 200 Kč splatné do [datum]. Žalovaná finanční prostředky čerpala, ale nevrátila je. Dlužná částka se sestává z nezaplacené dlužné jistiny úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 446,50 Kč. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele postoupena za žalovanou žalobci. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ustanovení § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. B0005996112199506, na základě níž se zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 2 200 Kč za poplatek v částce 1 446,50 Kč před slevou s tím, že celková dlužná částka činila 3 686,08 Kč před slevou. Splatnost byla stanovena na den [datum] s tím, že úvěr byl poskytnut dne [datum]. Poskytnutí uvedeného úvěru bylo potvrzeno žalobcem (č.l. 22 spisu) výpisem z účtu u [právnická osoba] s tím, že částka 2 200 Kč byla vyplacena na účet žalované číslo [bankovní účet]. Žalovaná však úvěr řádným způsobem nesplácela. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] / po opravě žalobce /, jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou ve výši částky 5 753,67 Kč ze smlouvy číslo B0005996112199506 postoupena žalobci. Žalované bylo oznámeno původním věřitelem dne [datum] postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy v celkové částce 5 753,67 Kč žalobci. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum], tzn. téhož dne o úhradu celkové částky 12 287,67 Kč včetně nákladů za právní zastoupení, avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou dlužnou částku ve výši 2 200 Kč s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení, který jí byl stanoven dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím pohledávky, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o výši poplatku je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci příslušelo z uvedené smlouvy pouze bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 citovaného zákona v části poskytnuté jistiny úvěru ve výši 2 200 Kč následně postoupené žalobci. 9. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto dle ust. § 142 odst.2 obč.s.ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy účastníci byli ve věci úspěšní pouze zčásti.