3 C 408/2022-65 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] k ČSOB kreditní kartě. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky pro ČSOB kreditní kartu,které žalovaná obdržela a s jejichž zněním souhlasila a také je podepsala. Následně žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 15 000 Kč za smluvní úrok ve výši 19,2 % p.a.. Žalovaná měla dané finanční prostředky splácet dle sjednaných podmínek ve smlouvě a v obchodních podmínkách. Debetní úroková sazba byla vymezena ve výši 30 % p.a.. Žalovaná však porušila podmínky smlouvy, nesplácela úvěr řádně a včas. Žalované byla zaslána upomínka, která jí byla odeslána dne [datum], bezvýsledně. Vzhledem k nesplácení úvěru žalovanou žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni [datum]. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované doručováno na adresu, kterou uvedla. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 17 436,72 Kč s tím, že dále požaduje žalobce smluvní úrok v částce 1 277,49 Kč a úrok z prodlení v částce 1 050,12 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána výzva na poslední známou adresu k úhradě dlužné částky, taktéž bezvýsledně. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř. ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomností účastníků. 3. Dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku číslo 513/91 Sb. – smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli na základě žádosti žalované ze dne [datum] Kč téhož dne smlouvu o úvěru k ČSOB kreditní kartě k žádosti registrační [číslo], na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za smluvní úrok ve výši 19,20 % p.a. se sjednaným debetním úrokem ve výši 30 % p.a.. Žalovaná dne [datum] potvrdila převzetí platební karty s limitem ve výši 15 000 Kč. Úvěr měl být čerpán počínaje dnem [datum] se splatností vždy do 20. dne v měsíci. Žalovaná však podmínky smlouvy o úvěru neplnila řádně s tím, že žalobcem jí dne [datum] bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Tedy dlužná částka činila 17 776,27 Kč. Dne [datum] byla žalovaná vyzývána o úhradu částky 3 307,10 Kč žalobcem a dne [datum] o úhradu částky 19 764,33 Kč právním zástupcem žalobce, avšak bezvýsledně. Z výpisu z účtu žalované (č.l. 25-48 spisu) vyplývá, že dlužná částka související s poskytnutím úvěru žalobcem žalované činila 17 436,72 Kč k [datum]. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností, s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky, které žalobce poskytl žalované nebyly řádným způsobem zaplaceny a to ve výši dlužné částky jako jistiny poskytnutého úvěru. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku současně s příslušenstvím pohledávky ve formě smluvního úroku, tak jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku a dále také s poukazem na prodlení s úhradou dlužné částky ze strany žalované, jí byla uložena povinnost uhradit úrok z prodlení dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 6. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 8 496 Kč, sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkonů á 1 820 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijních paušálů á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř.. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..