3 C 414/2022-47 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal původně po [celé jméno původního účastníka], narozeném [datum], posledně bytem [příjmení] [jméno] 444 v [obec] jako otci žalovaného o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že osobní automobil [anonymizováno] 4 [anonymizováno] [číslo] je evidován v registru vozidel jako provozovaný s tím, že otec žalovaného jako vlastník – provozovatel neměl od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Původnímu žalovanému byl z uvedeného důvodu vyměřen příspěvek za 69 dní nepojištění v částce 6 417 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč, které neuhradil. 2. Za řízení dne [datum] původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] zemřel s tím, že usnesením zdejšího soudu č. j. 3 C 414/2022-29 ze dne 19. 4. 2023 byl připuštěn do řízení vstup žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozhodnutí jako procesního nástupce ve smyslu ustanovení § 107 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.. 3. Matka žalovaného k dané věci sdělila, že by byla schopna ve věci uzavřít za nezletilého smír, kdy by se nezletilý zavázal uhradit pouze dlužnou částku bez příslušenství pohledávky. Právní zástupce žalobce však s tímto nesouhlasil. K věci uvedl, že smír by byl schopen uzavřít pouze ve znění, kdy by žalovaný uhradil dlužnou částku s příslušenstvím s tím, že by se žalobce vzdal práva na úhradu nákladů řízení. 4. K uzavření smíru ve věci následně mezi účastníky nedošlo. Matka žalovaného uvedla, že se jedná o případ nestandardní, kdy je žalován nezletilý. Ona sama závazek ve vztahu k žalobci neměla. Dále k věci sdělila, že pohledávky převyšují finanční hotovost dědictví, neboť otec žalovaného, který zemřel, měl na účtu k dispozici pouze [částka]. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z upomínky žalobce ze dne [datum], že otec žalovaného byl upomínán o nedoplatek příspěvku do garančního fondu žalobce v částce 6 737 Kč, avšak bezvýsledně. Z údajů z centrálního registru vozidel, předložených žalobcem (č.l. 15 spisu) vyplývá, že otec žalovaného [celé jméno původního účastníka], [datum narození], byl držitelem vozidla SPZ [anonymizována dvě slova] [číslo], [značka automobilu] od [datum]. Z výzvy žalobce ze dne [datum] vyplývá, že otec žalovaného byl vyzýván k úhradě příspěvku ve výši 6 417 Kč a nákladů na uplatnění v částce 300 Kč za vozidlo [registrační značka], které nebylo pojištěno za časové období od [datum] do [datum]. Z upomínky žalobce ze dne [datum] a právního zástupce žalobce ze dne [datum] vyplývá, že otec žalovaného [celé jméno původního účastníka] byl vyzýván o úhradu dílčích dlužných částek, avšak bezvýsledně. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 15 D 513/2022-121 ze dne 1. 2. 2023 s právní mocí dne [datum] je patrno, že obvyklá cena aktiv pozůstalosti po [celé jméno původního účastníka], narozeném [datum] a zemřelém dne [datum], činila částku 5 024 514,69 Kč a pasiv částku 495 960,34 Kč [obec] hodnota pozůstalosti představovala částku 4 528 554,35 Kč. Dále z uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že s účinností ke dni vzniku dědického práva, to je ke dni úmrtí zůstavitele, nabyl dědictví pozůstalý syn [celé jméno žalovaného], nar. [datum], který uplatnil výhradu soupisu. 6. Ve smyslu ustanovení § 175 z.ř.s. – dědic, který uplatnil výhradu soupisu je ve své povinnosti hradit dluhy zůstavitele omezen cenou nabytého dědictví. 7. Dle ustanovení § 1706 o. z. - jestliže dědic uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. 8. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k výše citovaným ustanovením právních předpisů dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že původní vlastník vozidla [celé jméno původního účastníka], nar. [datum], který zemřel dne [datum] a jehož procesním nástupcem je žalovaný, neměl k vozidlu, specifikovanému v návrhu na zahájení řízení, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku s poukazem na ustanovení § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona [číslo] Sb za stavu, kdy pohledávka zůstavitele, uplatněná žalobcem v tomto řízení, nepřevýšila hodnotu pozůstalosti nabytou žalovaným. [příjmení] dlužnou částku dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši a to dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka s odkazem na prodlení žalovaného s úhradou této částky. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 150 o. s. ř., kdy důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nebyly žalobci přiznány náklady řízení je ta skutečnost, že původně povinnost k úhradě dlužné částky měl otec nezletilého žalovaného s tím, že nezletilý žalovaný po procesním nástupnictví povinnost uloženou zákonem č. 168/99 Sb. neporušil.