3 C 443/2022-36 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 1903 o. z. dohodu o narovnání dne [datum], dle níž se žalovaný zavázal uhradit v ní specifikovanou částku ve stanovených splátkách. Dále bylo také ujednáno, že v případě prodlení jedné splátky se stane splatnou dosud neuhrazená část dluhu. Žalovaný neplnil svoji povinnost dle uvedené dohody. Byl vyzýván žalobcem o úhradu dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy, avšak bezvýsledně. Z uvedeného důvodu požaduje žalobce přiznání i příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. Dle ustanovení § 2053 o.z. – uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] v elektronické podobě dohodu o narovnání, jejímž předmětem byly neuhrazené sjednané poplatky žalovaným za poskytování služeb původní [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem [adresa], [anonymizováno]. Následně poté došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na věřitele nového. Obě strany učinily nesporným, že žalovaný má závazek vůči novému věřiteli a to společnosti žalobce ve výši 15 284 Kč, který se zavázal hradit ve splátkovém režimu po 500 Kč měsíčně od [datum] do [datum]. Z písemného vyjádření žalobce ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný se do prodlení dostal s druhou splátkou splatnou dne [datum]. V dohodě o narovnání v odstavci II je také uvedeno, že pokud se dlužník dostane do prodlení s jedinou splátkou, stává se dosud celá neuhrazená část dluhu okamžitě splatnou. Současně žalovaný v dohodě o narovnání uznal ve smyslu ustanovení § 2053 o. z., dluh ve výši 15 284 Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit žalobci ve sjednaných splátkách. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu částky 19 877 Kč, avšak bezvýsledně. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný ve vztahu k žalobci uznal závazek ve výši 15 200 Kč na základě dohody o narovnání ze dne [datum], na něhož uhradil pouze prvou splátku ve výši 500 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil zaplatit žalovanému také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 8 060 Kč, sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále 3 úkonů á 1 700 Kč přiznaných dle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijních paušálů á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř.. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..