4 C 186/2023-18 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění dne [datum]. Předmětem pojištění bylo sdružené pojištění vozidla – [anonymizováno], a to vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné 5 360 Kč se čtvrtletní splatností. Smlouva byla ukončena ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného a za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 1 637,78 Kč. Dále žalobce požaduje částku 200 Kč za odeslání upomínky a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] – [anonymizováno] pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizováno], [registrační značka] s pojistným splatným čtvrtletně. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] upomínku s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluží pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 637,78 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalobci tak vzniklo dle § 2782 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, náklady spojené s uplatněním pohledávky i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši dle § 1970 o.z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 1. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu s ohledem na množství pojistných produktů, ve kterých dlužné plnění vymáhá, není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení čísla formuláře pojistného produktu (smlouvy), pojistného, zániku sjednaného pojištění a uvedení období, ve které vznikl žalovanému dluh. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT.