5 C 6/2023-22 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se v zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], toto vozidlo bylo v době od [datum] do [datum] bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (105 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 105 dní. Ve stanovené lhůtě do [datum] příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil ani proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 6 825 Kč (65 Kč denně za celkem 105 dnů), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], toto vozidlo bylo v době od [datum] do [datum] bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (92 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 92 dní. Ve stanovené lhůtě do [datum] příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil ani proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 5 980 Kč (65 Kč denně za celkem 92 dnů), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], toto vozidlo bylo v době od [datum] do [datum] bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (285 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 285 dní. Ve stanovené lhůtě do [datum] příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil ani proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 18 525 Kč (65 Kč denně za celkem 285 dnů), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a) o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy Městského úřadu v Tachově ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl veden v registru silničních vozidel, jako provozovatel a vlastník motorového vozidla 6P64274, a to v období od [datum] do [datum]. Dopisem vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, to v sazbě 65 Kč za 105, 92 a 285 dnů. Pojištěním odpovědnosti pak nebyla kryta shora uvedená období. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkem částky 32 230 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 31 530 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky 3x 300 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalovanému další písemné výzvy k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, žalovaný na tyto nereagoval. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 5, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku k výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odst. 4 zaniká, pokud Kancelář do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odst. 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 8. Podle § 2a) téže vyhlášky, výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb., vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že předmětné vozidlo nebylo v období od [datum] do [datum] řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činil 65 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 468 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 290 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 230 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b) a. t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b) odst. 1 a. t. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže pak i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod žaloby koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru a je uplatněn nárok ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem sporů je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ustanovení § 14b) a. t. jsou kumulativně splněny.