7 C 79/2022-116 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitých věcí každý jednou ideální polovinou. Navrhla, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním všech nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že žalovaný vyplatí žalobkyni na vypořádání jejího podílu částku v soudem zjištěné výši, když hodnotu nemovitých věcí odhadla na 3 500 000 Kč. V žalobě dále uvedla, že účastníci jsou bývalí manželé. Popsané nemovité věci nabyli ještě před uzavřením manželství. Na koupi nemovitých věcí čerpali hypoteční úvěr, který dne [datum] refinancovali a ke dni právní moci rozvodu činil zůstatek úvěru 1 092 801,62 Kč, ke dni podání žaloby pak 1 007 606,94 Kč. Jelikož mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k dohodě, podala žalobkyně žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem. 2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví s tím, že nemovité věci budou přikázány do jeho vlastnictví. Nesouhlasil však s určením hodnoty ze strany žalobkyně, když dle jeho názoru při oceňování použila nesrovnatelné nemovité věci. Navrhl, že žalobkyni uhradí na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku 400 000 Kč, jelikož úvěr váznoucí na předmětných nemovitých věcech jde plně k jeho tíži a dále žalobkyni poskytl částku 80 000 Kč na údajnou koupi zahrady a chatky. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitých věcí, a to každý jednou ideální polovinou. 4. Žalobkyně nechala v rámci předsoudního vyjednávání vypracovat odhad tržní ceny nemovité věci od [anonymizována dvě slova] [spisová značka], která stanovila předpokládanou tržní cenu ke dni [datum] částkou 3 500 000 Kč. 5. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla účastníkům úvěr ve výši 1 369 057 Kč, přičemž úvěr byl zajištěn zástavním právem k pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Tachov, jehož součástí je stavba [adresa]. 6. Ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen„ o. s. ř.“) soud zjistil, že nesplacená část úvěru ke dni rozvodu činila 1 091 000 Kč. 7. Soud ustanovil znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] a zadal jí k vypracování znalecký posudek za účelem zjištění ceny obvyklé předmětných nemovitých věcí. Znalkyně ve znaleckém posudku ze dne [datum] určila cenu obvyklou částkou 3 200 000 Kč (zjištěná cena dle cenového předpisu byla 1 929 450 Kč). Cena obvyklá byla zjištěna porovnávací metodou, tj. porovnáním prodaných pozemků s rodinnými domy v obci a pozemků s typově podobnými domy v polohově podobných i vybavených obcích v okolí. Soud se ztotožnil se závěry znalkyně a zjistil cenu obvyklou předmětných nemovitých věcí v částce 3 200 000 Kč. 8. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] poskytne žalovanému úvěr na bydlení ve výši 800 000 Kč. 9. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že ve spojení s úvěrem ve výši 800 000 Kč disponuje částkou přes 1 100 000 Kč. 10. Soud vzal za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, každý v rozsahu jedné ideální poloviny, oba účastníci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a navrhují jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného. Obvyklá cena nemovitých věcí činí 3 200 000 Kč a úvěr váznoucí na nemovitých věcech činil ke dni rozvodu 1 091 000 Kč. 11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 12. Podle § [číslo] o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 13. Podle § [číslo] odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 14. Podle § [číslo] o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 15. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. 16. Zákonná ustanovení stanoví nejen možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí jednotlivých způsobů vypořádání. Podle právní úpravy je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví rozdělení společné věci. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázat společnou věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nejsou-li dány předpoklady pro přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, pak přichází do úvahy poslední varianta, a sice prodej společné věci v dražbě. 17. V předmětné věci soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení předmětných nemovitých věcí není dobře možné s ohledem na velikost pozemku a jeho dispozici. 18. Soud proto zkoumal, zda jsou splněny předpoklady pro přikázání předmětných nemovitých věcí za náhradu některému ze spoluvlastníků. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). 19. Žalobkyně i žalovaný se shodli v tom, že by předmětné nemovité věci měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Z hypotečního úvěru přislíbeného žalovanému a zůstatku na účtu žalovaného je patrné, že disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vyrovnání, a je tedy solventní. 20. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla stanovena podle výše spoluvlastnických podílů a z ceny nemovitých věcí určené znaleckým posudkem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], která určila cenu obvyklou částkou 3 200 000 Kč, s níž se soud ztotožnil. Po odečtení zůstatku na hypotečním úvěru ve výši 1 091 000 Kč činí cena obvyklá částku 2 109 000 Kč. Soud považoval za přiměřenou náhradu polovinu upravené obvyklé ceny nemovitých věcí, tj. částku ve výši 1 054 500 Kč, která je hodnotovým ekvivalentem ideálního spoluvlastnického podílu, o který žalobkyně přichází. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. dle dohody účastníků. Žalobkyně požadovala uhradit částku za vypořádací podíl na svůj bankovní účet č. [bankovní účet]. 21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Soud má za to, že v daném případě nelze hovořit o převážném úspěchu některého z účastníků, když oběma se dostalo poloviny hodnoty nemovitých věcí. 22. O povinnosti k náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 6 300 Kč dle usnesení ze dne 2. 1. 2023, č. j. 7 C 79/2022-84, po odečtení žalobkyní i žalovaným složené zálohy ve výši 4 000 Kč, k úhradě tak zbývá 2 300 Kč. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že procesní úspěch účastníků byl v řízení stejný, a současně ani u jednoho z nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil každému z nich povinnost k doplacení znalečného, tedy aby státu zaplatili na náhradě nákladů řízení každý částku 1 150 Kč, a to na účet soudu [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.