7 C 97/2019-274 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost k zaplacení částky ve výši 689 698,95 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] bylo kontrolou pracovníků společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále též jen„ předmětné odběrné místo“) provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a žalobkyně má proto nárok na náhradu vzniklé škody. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny zvolila žalobkyně postup za využití poznatků ze znaleckého posudku zpracovaného v rámci trestního řízení. Jelikož ze strany žalovaného nebyla umožněna prohlídka spotřebičů připojených na neoprávněný odběr, a ani následně nebyly zjištěny nezbytné údaje pro jiný postup výpočtu, bylo přistoupeno k využití denní spotřeby stanovené znalcem na 55,44 kWh. Délka trvání byla stanovena s využitím objektivní lhůty 10 let dle platné právní úpravy, přičemž do běhu promlčení se nepočítá doba trvání trestního řízení. Žalobkyně vypočetla škodu na 798 452,39 Kč (55,44 kWh/den x 3 249 dní – 34 300kWh x 5, [číslo] Kč/kWh). V rámci trestního řízení byla žalovanému uložena povinnost k náhradě škody ve výši 88 137,37 Kč, se zbytkem nároku byla žalobkyně odkázána do civilního řízení. Tato částka sestává z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 73 843,64 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 293,73 Kč. S ohledem na pozdější podání žaloby se počet dní neoprávněného odběru snížil na 3 143 dní, což žalobkyně zohlednila dobropisem na částku 34 909,17 Kč. S úhradou zbývající části faktury ve výši 689 698,95 Kč se žalovaný dostal od [datum] do prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Soud ve věci vydal dne 21. 2. 2019 platební rozkaz pod [číslo jednací], proti kterému žalovaný podal včasný odpor. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části. Žalovaný tvrdil, že neoprávněný odběr elektřiny započal v lednu 2017, kdy žalovanému vyhořel rozvaděč k elektrickému kotli, který žalovaný užíval příležitostně k přitápění, a žalovaný se tak s ohledem na roční období a skutečnost, že měl z domu odjet na týden pryč, rozhodl tuto situaci provizorně vyřešit tím, že napojil předmětný elektrický kotel z pojistkové skříně s tím, že v co nejkratší době situaci vyřeší řádným způsobem, k čemuž již do kontroly dne [datum] nedošlo. Protože samotné trestní řízení bylo pro žalovaného značně nepříjemné a vyčerpávající, chtěl celou záležitost ukončit co nejdříve, proto uzavřel se státním zástupce dohodu o vině a trestu a zaplatil náhradu škody stanovenou znaleckým posudkem za období od [datum] do [datum], a to i přesto, že k neoprávněnému odběru elektřiny došlo až v lednu 2017 a se škodou vypočtenou znalcem nesouhlasil. Žalovaný dále uvedl, že hlavním zdrojem tepla v domě byl od roku 1989 do listopadu 2017 kombinovaný kotel na dřevo a uhlí Kovotherm o výkonu 31 kW, kdy do roku 2013 bylo užíváno jako palivo jak dřevo, tak uhlí, a od roku 2014 pak pouze dřevo, neboť žalovaný začal pracovat ve společnosti zabývající se výrobou a zpracováním dřeva a mohl si brát zbytkové palivové dřevo pro svou osobní potřebu. Od listopadu 2017 žalovaný namísto kombinovaného kotle pořídil krbová kamna na dřevo. Elektrický kotel, který byl neoprávněně napojen na neměřenou část elektroinstalace, byl žalovaným využíván postupně od roku 1997, a to výhradně pro období, kdy byl delší dobu mimo domov, aby nedošlo k výraznému poklesu teploty v domě. Byl tedy užíván jen několik dní, příp. týdnů v roce. Od roku 2004 žalovaný k vytápění používal litinová krbová kamna Nordica o výkonu 8 kW, kterými žalovaný topí dodnes spolu s krbovými kamny umístěnými ve sklepě a elektřinou. Žalovaný dále namítal, že ačkoli již topí pouze elektřinou a krbovými kamny, je jeho roční spotřeba výrazně nižší než spotřeba vypočtená znalcem. Roční spotřeba žalovaného za období 2017 2018 byla 9,8 MW a za období 2018 [číslo] byla 11,135 MW, přičemž žalobkyně po něm požaduje roční úhradu za cca 20,2 MW, která v sobě ani nezahrnuje platby, které žalovaný pravidelně hradil na zálohy za elektřinu. Žalobkyně a znalec uvedli, že neoprávněný odběr započal od roku 2004, kdy došlo ke skokovému poklesu spotřeby elektřiny žalovaným. K tomu žalovaný namítal, že ze samotného poklesu spotřeby elektřiny nelze bez dalšího vyvozovat závěr o neoprávněném odběru. V roce 2004 došlo ke skokovému zdražení cen elektřiny, proto v roce 2004 pořídil litinová krbová kamna na dřevo. V následujících letech kvůli neustálému zdražování elektřiny činil žalovaný další opatření ke snížení své spotřeby. V roce 2010 byl na domě instalován solární systém [příjmení] [příjmení] na ohřev teplé užitkové vody. Žalovaný dále nechal kompletně zateplit dům a vyměnil veškeré spotřebiče za energeticky méně náročné. Žalovaný dále uvedl, že na předmětném odběrném místě byla dne [datum] provedena podobná kontrola pracovníky společnosti [právnická osoba], přičemž tato kontrola nezjistila žádné nedostatky. Předmětem policejního vyšetřování neoprávněného odběru se tak stala doba od této kontroly do dne [datum]. Žalovaný je přesvědčen, že pokud měla žalobkyně od roku 2004 závažné podezření na neoprávněný odběr elektřiny u žalovaného, pak měla dostatek času a možností toto ověřit. Žalovaný je v rámci připojení posledním odběratelem, bylo by tak velmi snadné před přípojku žalovaného umístit měřící zařízení, které by s jistotou odhalilo neoprávněný odběr elektřiny. Nic takového však žalobkyně neučinila. 4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] bylo u žalovaného jako zákazníka zjištěno neoprávněné připojení v hlavní domovní skříni (dále jen„ HDS“) pomocí cizího kabelu, který vedl přímo do domu žalovaného. Toto dokládají rovněž přiložené fotografie z odběrného místa. 5. Z videozáznamu o kontrole odběrného místa provedené dne [datum] plyne, že neoprávněný odběr odhalen nebyl, současně z něj však plyne, že předmětná HDS kontrolována vůbec nebyla, pracovníci [právnická osoba] kontrolovali pouze elektroměrový rozvaděč. Z vyjádření žalobkyně a schématu vedení elektřiny plyne, že žalobkyně ve svých záznamech má zakresleno, že předávací místo, tedy HDS, kde jsou osazeny pojistky pro objekt [adresa] (předmětný dům), se nachází na sousedním domě [adresa]. Dané místo, na kterém byl neoprávněný odběr zjištěn, nikdy nebylo ze strany distributora preventivně kontrolováno. 6. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] plyne, že přípojka do předmětného domu byla provedena ze skříně HDS z objektu rodinného domu [adresa], a to kabelem v zemi do přípojkové kabelové skříně HDS na objektu rodinného domu. Z kabelové skříně HDS, která je osazena venku ve zdi pod omítkou, vede kabel ve zdi pod omítkou do rozvaděče na hlavní jistič. Kolaudační rozhodnutí předmětného domu bylo vydáno následně dne [datum]. 7. Z trestního spisu Okresního soudu v Tachově sp. zn. 8 T 1/2018 soud zjistil, že byl žalovaný uznán vinným z toho, že v době nejméně od [datum] do [datum] docházelo v předmětném odběrném místě vedeném na žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny. V adhezním řízení žalovaný uhradil žalobkyni škodu vyčíslenou znaleckým posudkem na částku 88 137,37 Kč, se zbytkem svého nároku byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 8. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vypracovaného v rámci trestního řízení soud zjistil, že v předmětném odběrném místě byla realizována neměřená odbočka elektrické energie, kterou do vnitřní instalace domu protékala elektřina, která nebyla přístrojem žalobkyně měřena v plném rozsahu dodávaného množství, čímž žalobkyni vznikala škoda. Znalec stanovil předpokládaný počátek neoprávněného odběru na [datum], kdy v předmětném odběrném místě proběhla poslední kontrola. Prokázaný konec neoprávněného odběru pak byl dne [datum], kdy byl neoprávněný odběr zjištěn pracovníky [právnická osoba] Znalec tedy vycházel z délky trvání prokázaného neoprávněného odběru 345 dnů. Žalovanému byl prokázán pouze odběr elektřiny pro elektrický kotel, jehož spotřebu znalec určit výpočtem na 55,44 kWh/den. Při určení výše škody znalec vycházel z fakturačních cen dodavatele, kdy jako podklad sloužili skutečné faktury předmětného odběrného místa za rok 2016 a 2017. Takto znalec určil vzniklou škodu částkou 73 843,64 Kč, k čemuž připočetl částku 14 293,73 Kč představující náklady související s odstraněním neoprávněného odběru, tedy celkovou škodu kalkuloval ve výši 88 137,37 Kč. Pro srovnání učinil znalec též výpočet jen podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., dle které byla výše škody za rozhodné období vypočtena na 923 926,73 Kč (včetně nákladů souvisejících s odstraněním neoprávněného odběru ve výši 14 293,73 Kč). Znalec