19 C 223/2024-15 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřeli Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně dne , datum, žalované poskytla částku , částka, , kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Svého nároku se žalobkyně již domohla směnečným platebním rozkazem vydaným Krajským soudem v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, jímž byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu dlužné jistiny, úroku a jdoucí smluvní pokuty. Předmětem této aktuální žaloby je pak nárok na jdoucí smluvní pokut za další časové období.Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovanou uzavřela Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně dne , datum, žalované poskytla částku , částka, , kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila.Směnečným platebním rozkazem vydaným Krajským soudem v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, jímž byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu dlužné jistiny a úroku. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu jdoucí smluvní pokuty ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, .Předmětem této žaloby je nárok na jdoucí smluvní pokut za časové období od , datum, do , datum, .Naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.Žalovaná se citovanou smlouvou o zápůjčce zavázala mimo jiné k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny zápůjčky dle bodu 8.7 předmětné smlouvy o zápůjčce, dle evidence žalobkyně aktuálně z částky , částka, .Co do platnosti sjednané smlouvy o zápůjčce a smlouvy o smluvní pokutě soud vycházel z citovaného vydaného směnečného platebního rozkazu.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z.Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z.Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl. Současně je třeba vzít v potaz, že předmětem tohoto řízení je nárok na úhradu smluvní pokuty za další časové období, když za dřívější - předcházející časové období byla předmětná smluvní pokuta žalobkyni již přiznána Krajským soudem v , adresa, .V případě nárokovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, soud akcentoval jejich výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků, nárokované dlužné smluvní pokutě, a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl.Dále žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .