3 C 143/2024-63 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky 14 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 260 Kč jako smluvní pokuty, které jsou uvedeny v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr dne , datum, a to převodem na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Žalovaný však řádným způsobem úvěr nesplácel. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 40% p.m. z jistiny měsíčně.. Žalovaný byl upomínán o zaplacení úvěru, avšak bezvýsledně s tím, že byl informován v upomínce ze dne , datum, o zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalobce požaduje úhradu částky 14 000 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku ve výši 4 000 Kč. Dále požaduje také úhradu smluvní pokuty 1 260 Kč z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Ukrajiny, jedná se o věc s cizím prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a rady ES číslo 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právní řád České republiky. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou ze dne , datum, , uveřejněnou pod sdělením číslo 123/2002 Sb. Ministerstva zahraničních věcí České republiky, nemá speciální úpravu pro řešení sporů, vyplývajících ze smluvních vztahů.3. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.4. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvou o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 30 000 Kč za smluvní úrok ve výši 40% p.m. (měsíčně). Dle článku VII bodu 7.1 byla uvedená smlouva uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru. Finanční prostředky měly být zaslány žalovanému na bankovní účet číslo , č. účtu, . Dále v odstavci IV bod 4.2 písm. c) smlouvy se zavázal žalovaný v případě prodlení zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž by byl v prodlení. Žalovaný však úvěr řádným způsobem nesplácel. Z uvedeného důvodu byl uvědoměn dne , datum, , že v uvedený den došlo k zesplatnění úvěru s tím, že dlužná částka činila tehdy 30 388 Kč a měla být uhrazena do tří dnů od doručení přípisu. Z potvrzení o platbě, předloženého žalobcem (č.l. 17 spisu) vyplývá, že na účet číslo , č. účtu, byla vyplacena dne , datum, částka 10 000 Kč. Žalovaný byl upomínán právním zástupcem žalobce dne , datum, o úhradu částky 32 215,49 Kč a náhradu za právní zastoupení ve výši 9 873,60 Kč, avšak bezvýsledně.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. , adresa, 000 Kč představuje jistinu úvěru, která byla poskytnuta žalovanému žalobcem, kterou žalovaný doposud neuhradil. Proto soud uložil žalovanému uhradit částku ve výši 10 000 Kč a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.Soud také uložil žalovanému zaplatit náklady řízení s poukazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobci jako zčásti úspěšnému ve věci ve výši 65,53% z celku byly přiznány náklady řízení v částce 1 476 Kč z původní částky 2 252 Kč, která by žalobci byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. , adresa, 252 Kč se sestávala z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále 3 úkonů á 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b) bod 2 vyhlášky č. 177/96 Sb.), 3 režijních paušálů á 100 Kč ( odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky) s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) v částce 252 Kč.7. Splatnost dlužné částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o výši smluvního úroku a vymezení doby trvání smlouvy o úvěru je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o.z., tj. dobrými mravy, kdy z uvedeného důvodu je smlouva o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku dle § 2991 o.z.