3 C 227/2024-58 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel , právnická osoba, , IČ: , IČO, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, s tím, že na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, bezhotovostně. Za poskytnutý úvěr se zavázal žalovaný původnímu věřiteli uhradit poplatky. Žalovaný na závazek ze smlouvy neuhradil ničeho. Ke dni , datum, původní věřitel úvěr zesplatnil z důvodu, že žalovaný neplnil povinnosti ze smlouvy řádně a včas, tzn. nehradil splátky. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Dle ustanovení § 1879 o.z. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, , IČ: , IČO, uzavřel s žalovaným pod číslem , hodnota, dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal daný věřitel poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, za smluvní úrok ve výši 60% p.a. a RPSN ve výši 81,02% p.a.. Celková dlužná částka činila , částka, , minimální splátka byla vymezena ve výši čerpaného úvěrového rámce a přirostlého úroku. Podle údajů žalobce žalovaný na závazek ze smlouvy neuhradil ničeho. Ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn původním věřitelem, neboť žalovaný řádným způsobem neplnil povinnosti ze smlouvy, kdy nehradil předepsané splátky. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, byla pohledávka původního věřitele s účinností ke dni , datum, postoupena žalobci pod číslem smlouvy o úvěru. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem dne , datum, . Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne , datum, o úhradu tehdy dlužné částky ve výši , částka, do , datum, , avšak bezvýsledně.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku Pouze do částky, uvedené v tomto výroku, byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku ve výši , částka, současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka a to pro prodlení žalovaného s úhradou dané dlužné částky. Splatnost této částky včetně příslušenství byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, týkající se vymezení nákladů na úvěr, které je v rozporu s dobrými mravy dle ustanovení § 1 odst. 2 o.z. s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku dle § 2991 o.z., které mu bylo postoupeno původním věřitelem.8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobci jako zčásti úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši , částka, s poukazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce byl úspěšný ve věci z 84%. Původně účtované náklady činily částku , částka, , sestávající se z částky , částka, za zaplacený soudní poplatek, 3 úkonů á , částka, , účtovaných ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) bod 2 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijních paušálů á , částka, dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byl žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.