3 C 75/2024-49 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí, z toho částky , částka, s příslušenstvím. K dané věci sdělil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr dne , datum, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Platba úvěru byla identifikována variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny s tím, že úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Splatnost byla vymezena splátkami vždy k dvacátému druhému dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, kdy byl opakovaně upomínán o jeho zaplacení s tím, že byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Předmětem návrhu je částka v celkové výši , částka, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny. Dále žalobce požaduje i smluvní pokutu ve výši , částka, , což je 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž se žalovaný dostal do prodlení. Dlužné částky do současné doby uhrazeny nebyly.2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky., právnická osoba, daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému úvěr do výše , částka, za smluvní úrok 40 % p.m. Splatnost splátek byla stanovena vždy nejpozději k 22. dni v měsíci. Splátky byly vymezeny dle článku V. ve výši úroků přirostlých za období od předcházejícího dne splatnosti. Dle článku IV. smlouvy, bodu 4.2 písm. c) v případě prodlení se zavázal žalovaný uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl úvěrovaný v prodlení. Dle článku VII. smlouvy, bodu 7.1 byla úvěrová smlouva uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru. Žalovanému žalobce poskytl na základě uvedené smlouvy finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, a to na bankovní účet žalovaného, uvedený ve smlouvě. Žalovaný byl uvědoměn dne , datum, o zesplatnění úvěru k tomuto dni s tím, že dlužná částka činila , částka, a měla být uhrazena do tří dnů od doručení uvedeného oznámení. Žalovaný byl upomínán dne , datum, právním zástupcem žalobce o zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , avšak bezvýsledně.5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Tzn. v řízení bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil dlužnou jistinu úvěru, kterou mu poskytl žalobce ve výši částky , částka, . Proto soud uložil žalovanému uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky soud dále uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.6. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na obsah ujednání smlouvy o úvěru, uzavřené mezi účastníky ohledně výše úrokové sazby, která byla stanovena z poskytnutého úvěru, tj. 40 % p.m., s tím, že dané ustanovení a dále ustanovení ohledně trvání smlouvy - článek VII bod 7.1, jsou ve smyslu § 1 odst. 2 o.z. z důvodu ujednání porušujících dobré mravy neplatná ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 citovaného zákona. Proto žalobci přísluší pouze částka, uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku, jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 o.z.) s odkazem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, porušující dobré mravy.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. s poukazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce i žalovaný byli ve věci úspěšní pouze zčásti. Na nákladech řízení byla proto žalobci přiznána částka ve výši , částka, , což je 63,69 % z původně účtované částky ve výši , částka, .8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím/ výrok I. rozsudku/ a nákladů řízení/ výrok II. rozsudku/ byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.