5 C 34/2024 — Okresní soud v Tachově

1.Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ( společnost , právnická osoba, .) dne , datum, žalovanému poskytl částku , částka, , kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši , částka, se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši 8% ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Dále žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) dne , datum, žalovanému poskytl částku , částka, , kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši , částka, se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši 15% ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání dne , datum, se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud tedy jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.3. Na základě provedených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru č. , hodnota, , č. , hodnota, , předpisu splátek k uvedeným smlouvám, transakční historie obou smluv, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , vč. přílohy č. , hodnota, , oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvy, vzal soud v daném případě za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, , na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . dne , datum, žalovanému poskytla částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , které žalovaný v dohodnutých lhůtách splatnosti do dne , datum, a do dne , datum, nevrátil. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhů. Žalovaný se přitom smlouvou ze dne , datum, zavázal k vrácení jak jistiny ve výši , částka, , tak dále k úhradě úroku ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Smlouvou ze dne , datum, se pak žalovaný zavázal k úhradě jak jistiny ve výši , částka, , tak k úhradě úroku ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . V obou smlouvách se dále zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky.4. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn, účastníci provedení důkazů dalších nenavrhovali.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byly ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 2x , částka, , nicméně s ohledem na vyjádřený právní názor soudu bez právního důvodu. Vzhledem k tomu pak, že z uvedených částek žalovaný uhradil toliko , částka, a , částka, , co do zbylé částky , částka, došlo na jeho straně ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z. k bezdůvodnému obohacení, přičemž je tedy povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, kt