7 C 188/2024-62 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 43 697 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru (žalovaná ji podepsala dne , datum, ), na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 85,5 %. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku splatit v 48 měsíčních splátkách po 2 219 Kč se splatností k 22. dni kalendářního měsíce. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, proto byl zesplatněn. Žalovaná neuhradila nic. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalované osobně doručena dne , datum, , avšak žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, konalo se ve věci dne , datum, jednání. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované.4. Z výpisu záznamů z registru SOLUS, prohlášení klienta a hodnocení klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle částky úvěru ve výši 30 000 Kč zaplatit částku ve výši 76 512 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 85,50 % p. a. a RPSN ve výši 128,39 %. Celková částka k zaplacení ve výši 106 512 Kč byla splatná v 48 měsíčních splátkách po 2 219 Kč a skládala se tak ze splátky jistiny a úroku.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho.7. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dle podací archu odeslána žalovanému téhož dne, s okamžitou splatností.8. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let v září 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,79 % ročně.9. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 106 512 Kč, která se skládá jistiny ve výši 30 000 Kč a úroku za úvěr ve výši 76 512 Kč. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 255,04 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. září 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 9,79 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 29,37 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje více než trojnásobně částku poskytnutého úvěru. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.15. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k doručení předžalobní výzvy ze dne , datum, , když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. byla předžalobní výzva žalované doručena po uplynutí tří pracovních dnů od jejího podání dne , datum, , tj. , datum, . Ve výzvě byla stanovena okamžitá splatnost dlužné částky, tj. do , datum, . Od , datum, je tak žalovaná v prodlení.16. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 10 136 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 185 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 500 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a to účast při jednání, po 2 860 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, a 1 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné ve výši 1 211 Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 6 571 Kč, tj. po zaokrouhlení 1 380 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 30 000 Kč a neúspěšná v částce 13 697 Kč, byla úspěšná v rozsahu 68,65 % a neúspěšná v rozsahu 31,35 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 37,3 %, což odpovídá po zaokrouhlení částce 3 781 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně.18. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.