10 C 39/2025-20 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 57 063,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě žádosti o založení postžirového účtu uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 3. 2001 se žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit a vést běžný účet č. , č. účtu, . Následně došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o kontokorentu, a to na základě žádosti o poskytnutí úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 6. 2021. Žalobkyně následně umožnila žalované přečerpat její běžný účet do výše úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč, následně byl dne 2. 12. 2021 úvěrový limit navýšen dodatkem ke smlouvě o kontokorentu do výše 77 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené Smlouvy o kontokorentu jsou Obchodní podmínky pro kontokorent, které žalovaná obdržela před uzavřením smlouvy a souhlasila s jejich zněním, což prohlásila v rámci své žádosti o poskytnutí úvěru. Poskytnuté peněžité prostředky byly dle smlouvy o kontokorentu úročeny úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Dle obchodních podmínek pro kontokorent byla žalovaná povinna zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle obchodních podmínek vždy poslední den kalendářního měsíce. Žalovaná se naposledy ocitla v prodlení ke dni 1. 9. 2023, nicméně žalobkyně přistoupila k zesplatnění po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání poslední výzvy k zaplacení dluhu žalované dne 6. 10. 2023. Žalovaná neuhrazené peněžní prostředky včetně příslušenství neuhradila. Žalovaná k datu zesplatnění dlužila žalobkyni částku 86 344,24 Kč. Prodlením s úhradou jednotlivých splatných částek vznikl žalované závazek zaplatit z těchto částek i úrok z prodlení. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě svého dluhu vůči žalobkyni dopisem ze dne 7. 10. 2024. Žalovaná však na výzvu ze strany žalobkyně nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Žalovaná dluží žalobkyni ke dni 24. 9. 2024 částku 97 172,91 Kč, ovšem žalobkyně se rozhodla žalovat pouze bezdůvodné obohacení ve výši 57 063,60 Kč, tzn. že dlužná částka se skládá pouze z aktuálně čerpané jistiny bez úrokového příslušenství a po odečtení proběhlých splátek.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě provedeného dokazování, má soud za prokázané, že na základě žádosti žalované ze dne 18. 6. 2021 žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o kontokorentu a zavázala se jí poskytnout jí kontokorentní úvěr do výše 30 000 Kč a poté na základě dodatku ze dne 2. 12. 2021 do výše 77 000 Kč, oproti zaplacení úroků ve výši 18,90 % ročně. Ke dni 31. 1. 2024 (datum zesplatnění dluhu) žalovaná dlužila celkem částku 86 344,24 Kč. V důsledku opakovaného porušování povinnosti splácet řádně a včas peněžité závazky byla žalované odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 10. 2023, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 97 172,91 Kč. Žalovaná dlužila žalobkyni ke dni 24. 9. 2024 částku 97 172,91 Kč, ovšem žalobkyně požaduje uhradit pouze bezdůvodné obohacení ve výši 57 063,60 Kč, kdy tato částka se skládá z pouze z aktuálně čerpané jistiny bez úrokového příslušenství a po odečtení proběhlých splátek.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měla po právu plnit sám.5. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla patrně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovaná čerpala finanční prostředky z kontokorentu až do výše 77 000 Kč, které měla vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná však poskytnuté prostředky žalobkyni nevrátila, tak se na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu obohatila získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, a octla se zároveň s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 236,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 283 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 063,60 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 610 Kč ve výši 2 343,60 Kč.