5 C 111/2025-61 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 136 110,00 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným jako klientem uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluveným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně ve 48měsíčních splátkách ve výši 6 838 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně, když před zesplatněním úvěru bylo uhrazeno pouze 20 514 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Dle ustanovení smlouvy pod bodem 6.3. vzniklo žalobkyni právo zesplatnit celý úvěr, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splátkou úvěru v délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . Úvěr byl tedy zesplatněn ke dni , datum, . Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky se lhůtou 30 dnů. Dle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny. Dle bodu 6.5. smlouvy žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, jelikož žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, v daném případě ode dne , datum, do úplného zaplacení. Dle bodu 2.2. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Podle čl. 6.1. smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v případě žalovaného u splátky č. , hodnota, a 5). Podle čl. 6.2. smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v případě žalovaného u splátky č. , hodnota, a 5). Splatnost této smluvní pokuty byla stanovena ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalobkyně požaduje úhradu i zákonných úroků z prodlení. Úrok za poskytnutí úvěru požaduje žalobce pouze do částky 393 868 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný doručil soudu omluvu z účasti na jednání až v den jeho konání, tedy bezprostředně před jeho zahájením. Takto učiněnou omluvu soud nepovažoval za včasnou ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud vzal v úvahu také skutečnost, že žalovanému již bylo jednou vyhověno a jednání bylo odročeno, přestože omluva byla doručena soudu rovněž až v den jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníka, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč, na který žalovaný uhradil celkem částku 20 514 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně. Výše RPSN činí 113,05 %. Úvěr byl splatný ve 48měsíčních splátkách po 6 838 Kč. Dle článku 6 smluvních ujednání byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v případě porušení povinnosti žalovaného. Dle bodu 6.1. činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení a je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2. má poskytovatel vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitne v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle článku 6.4. byl sjednán vznik tzv. nové jistiny po zesplatnění úvěru, tvořené nezaplacenou původní jistinou a úrokem z úvěru. Dle článku 6.5. byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny v den zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl tento zesplatněn a žalovanému bylo zesplatnění oznámeno dopisem žalobkyně ze dne , datum, . Před zesplatněním byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne , datum, a , datum, . Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného řádně splatit úvěr výpisy z účtu žalovaného, historií žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, vráceno mělo být 328 224 Kč a roční úroková sazba činila 78,07% ročně. Dále smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 113,05 %. Navíc smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku, smluvních pokut a dalších nákladů a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo žalobkyni právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry, a to i přes to, že žalobkyně se rozhodla uplatnit úrok za dobu po zesplatnění úvěru do limitu 393 868,80 Kč. Smluvní pokuta pak byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z. V uvedené věci je možné odkázat rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (např. 64 Co 198/2018, 25 Co 131/2019, 25 Co 228/2019, 25 Co 413/2019, 25 Co 351/2019, 25 Co 10/2020, 25 Co 28/2020), která se týkají věcí téže žalobkyně, kdy předmětem řízení bylo zaplacení peněžních částek na základě uzavřených smluv o úvěru, které jsou prakticky totožné se smlouvou o úvěru v daném případě, a ve kterých rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva účastníky uzavřená je absolutně neplatnou vcelku, pro její rozpor s dobrými mravy.8. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný uhradil částku 20 514 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 79 486 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbývající části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 851,99 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 806 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 647,70 Kč za 124