7 C 219/2025-66 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 113 179,76 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 87,51 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku a poplatku za pojištění schopnosti splácet splatit v 48 měsíčních splátkách po 6 883 Kč se splatností k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, proto byl zesplatněn. Žalovaná uhradila první čtyři splátky po 6 883 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Žalovaná výzvu osobně převzala dne , datum, , avšak na ni nereagovala.3. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, konalo se ve věci dne , datum, jednání. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované.4. Z výpisu záznamů z registru SOLUS, prohlášení klienta, transakční historie z účtu žalované a hodnocení klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle částky úvěru ve výši 80 000 Kč zaplatit úrok v celkové výši 209 920 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 87,51 % p. a. a RPSN ve výši 134,85 %. Strany sjednaly v příloze č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou za pojištění ve výši 843 Kč. Celková částka úvěru, úroku a pojištění byla splatná v 48 měsíčních splátkách po 6 883 Kč.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na úvěr splatila celkem částku 27 532 Kč, představující první čtyři splátky po 6 883 Kč.7. Z výzvy ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných splátek spolu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.8. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla informována o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývající ze smlouvy o úvěru a byla vyzvána k úhradě dlužné částky.9. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v červenci 2024, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,20 % ročně.11. Soud má za prokázané, že dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě vyplatila žalobkyně žalované částku 80 000 Kč a žalovaná se zavázala v 48 měsíčních splátkách po 6 883 Kč splácet žalobkyni celkovou částku 330 384 Kč přestavující jistinu ve výši 80 000 kč, úrok ve výši 209 920 Kč a pojištění schopnosti splácet ve výši 40 464 Kč. Protože žalovaná nesplácela úvěr dle sjednaných podmínek, žalobkyně jej dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 27 432 Kč.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 289 920 Kč, která se skládá jistiny a úroku za úvěr. Dále se žalovaná zavázala hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 843 Kč měsíčně. Ujednání o úrocích ve výši 87,51 % ročně je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červenci 2024, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 9,20 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 27,60 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje dva a půl násobně částku poskytnutého úvěru. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.17. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku 80 000 Kč a žalovaná uhradila toliko 27 532 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 52 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, .18. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch stran byl téměř shodný.20. K žádosti žalované a se souhlasem žalobkyně rozhodl soud o plnění ve dvou splátkách pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení první splátky řádně a včas, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.