4 C 272/2025-105 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které poskytla banka žalované úvěr ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána na 12,75 % a úvěr byl splatný formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . V souladu s ujednáním čl. IV. Smlouvy a Sazebníkem banka uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku ve výši , částka, byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Ke dni postoupení činila pohledávka částku , částka, . Žalobce požadoval po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina úvěru a dlužné poplatky) od , datum, do zaplacení. Následně po podání žaloby vzal žalobce žalobu zpět nejprve o částku , částka, a dále o částku , částka, s tím, že žalovaná uhradila tyto částky dne , datum, a , datum, . Žalobce tyto částky započetl na kapitalizovaný úrok z úvěru a následně požadoval po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobce doplnil svá tvrzení tak, že žalovaná doložila příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , uvedla v žádosti o úvěr, že je zaměstnána od , datum, na dobu neurčitou jako dělnice u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Dále uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Banka porovnávala příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů banka zjistila, že vůči bance měla žalovaná v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, a z externích zdrojů banka zjistila, že v době podání žádosti o úvěr neměla žalovaná žádné další závazky. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 98,85 %. Do výdajů žalované byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, dále částka životního minima a částka normativních nákladů na bydlení. Na základě disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno.3. Jelikož žalovaná po podání žaloby uhradila celkem částku , částka, a žalobce vzal v této části žalobu částečně zpět, soud v souladu s ust. § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) řízení částečně zastavil ohledně částky , částka, , jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.4. Žalovaná potvrdila, že s právním předchůdcem žalobce uzavřela smlouvu o úvěru a sjednaný úvěr jí byl poskytnut. Uvedla, že se dostala do tíživé osobní a rodinné situace, a proto nebyla schopna úvěr splácet. Nyní navrhla splátky ve výši maximálně , částka, měsíčně.5. Žalovaná je občanem , Anonymizováno, , členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. , Anonymizováno, /2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel měl na území České republiky své obvyklé bydliště.6. Na základě žalobcem předložených důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .) a žalovanou byla uzavřena Smlouva o úvěru ze dne , datum, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou 16,70 % ročně, RPSN činilo 18,18 %. Úvěr byl splatný v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Dle čl. IV. bod 4 Smlouvy byla žalovaná povinna hradit mimo jiné poplatek , částka, jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a , částka, jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši , částka, a byl splatný při poskytnutí úvěru. V čl. IV bod 6 Smlouvy bylo sjednáno právo banky v případě prodlení žalované prohlásit dluh za ihned splatný. Dle platební historie k úvěrovému účtu a výpisu z úvěrového účtu se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru a dopisem ze dne , datum, oznámila banka žalované, že prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky , částka, .7. Dle výpisu z běžného účtu žalované činil příjem žalované ze zaměstnání v září 2021 částku , částka, , v srpnu 2024 částku , částka, , v červenci 2021 částku , částka, a v červnu 2021 částku , částka, . Měsíční platby žalované za elektřinu činily , částka, a za plyn , částka, . Dle údajů k žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájemním bydlení a je zaměstnána na dobu neurčitou s příjmem , částka, . Žalovaná uvedla, že nemá žádné jiné měsíční splátky a nejsou prováděny žádné srážky ze mzdy. Banka provedla kontrolu insolvenčního rejstříku, kontrolu bankovního a nebankovního registru klientských informací a kontrolu platnosti průkazu totožnosti. Pro přezkum úvěruschopnosti využila banka matematický model výpočtu tzv. maximální měsíční splátky.8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce s účinností ke dni , datum, , kdy byla uhrazena úplata za postoupené pohledávky. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, . Předžalobní výzva byla zaslána žalované prostřednictvím právního zástupce dne , datum, .9. Soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.10. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle kterého vznikla právnímu předchůdci žalobce jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrované povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky. V uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost neplnila, čímž se dostala do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat ode dne následujícího po zesplatnění úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci i sjednaný úrok. Žalovaná navrhovala, aby dlužná částka byla rozložena do splátek po maximálně , částka, měsíčně. Soud o splatnosti ve splátkách nerozhodl, a to zejména z důvodu, že takovou výši splátek považuje za nedostatečnou a na jejich základě by se žalované nepodařilo umořit jistinu pohledávky. Je zřejmé, že i ve sjednané smlouvě o úvěru byly splátky stanoveny na částku převyšující , částka, měsíčně. Soud proto žádosti o splatnost ve splátkách nevyhověl.11. Soud se dále zabýval otázkou prověření úvěruschopnosti žalované dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované shromáždil a vyhodnotil informace o jejích příjmech, výdajích, závazcích a rodinné situaci, a to jak z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, tak z interních a externích databází. Banka provedla kontrolu registrů klientských informací, posoudila existující závazky žalované, porovnala deklarované příjmy s obvyklými náklady na domácnost dle metodiky založené na historických datech ČSÚ a provedla výpočet disponibilního příjmu. Soud proto dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla v tomto případě řádně prověřena a úvěr nebyl poskytnut v rozporu s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud rovněž neshledal, že by ve smlouvě o úvěru byly jakékoli zneužívající ujednání ve smyslu ust. § 1813 a § 1814 o.z.12. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Ano