10 C 244/2020-9 — Okresní soud v Teplicích

Manžel se svým návrhem podaným Okresnímu soudu v Teplicích dne 7.10.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud jeho manželství rozvedl. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno dne 11.5.2006 před [stát. instituce] republice. V době trvání manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu nežijí od roku 2008. Manželka se k návrhu o rozvod manželství nevyjádřila. Z žaloby, a z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřené dne 11.5.2006 před [stát. instituce] [anonymizováno] Poslední společné bydliště manželů bylo v okrese [obec], manželka je národnosti vietnamské, manžel je státní příslušnosti ČR a národnosti české. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti od roku 2008, kdy manželka bez vysvětlení opustila manžela. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manžel považuje za nemožné obnovit partnerské soužití a chce se rozvést. Z výslechu manžela bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno po roční známosti v roce 2006, manželé spolu žili do roku 2008, kdy manželka odešla od manžela bez jakéhokoli vysvětlení. Manželé si pak ještě rok telefonovali a od té doby nejsou v kontaktu. Manžel se pokoušel manželku hledat prostřednictvím policie, ale neúspěšně. S ohledem na skutečnost, že od roku 2019 manžela obtěžují exekutoři ohledně manželčiných dluhů, se chce manžel rozvést. Manžel nemá novou partnerku, ale má kamarádku. Své manželství hodnotí jako nefunkční. Manželka je národnosti vietnamské a státní příslušnosti Vietnamské socialistické republiky, manžel je státní příslušník České republiky a národnosti české. Manželství bylo uzavřené v České republice. Oba manželé žijí v České republice, respektive oba manželé mají trvalé bydliště v ČR. Podle ustanovení § 47 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS) nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle ustanovení § 49 odst. 1 ZMPS se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle ustanovení § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. S ohledem na výše uvedené posoudil soud, že je jeho příslušnost i pravomoc dána a manželství rozvedl dle českého právního řádu, když jeden z manželů je vietnamský státní příslušník a jeden český státní příslušník, manželství bylo uzavřeno v ČR a poslední společné bydliště manželů i současné bydliště manželů je v ČR. Podle ustanovení § 756 obč.zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ustanovení § 758 obč.zák. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Podle § 757 odst. 1 připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou v tomto případě splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství. Účastníci spolu nežijí v manželském či rodinném společenství od roku 2008, od roku 2009 nemá manžel o manželce žádné zprávy, pouze v roce 2019 zjistil v rámci návštěv exekutora, že má manželka dluhy. Manželé spolu nežijí, nekomunikují, jejich manželství neplní zákonné funkce. Příčinu rozvratu manželství zjišťuje soud na straně manželky, která odešla od manžela, aniž by mu sdělila důvod a od té doby je nekontaktní. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v řízení o statkových věcech manželských a partnerských.