11 C 273/2021-29 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 254 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalované, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalované z listin označené Smlouva o půjčce [číslo] ze dne 3. 9. 2015. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 14. 10. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne 3. 9. 2015. Žalobkyně je právní nástupce v důsledku fúze sloučením ze dne 30. 9. 2016. Právní předchůdce žalobkyně dle smlouvy o půjčce ze dne 3. 9. 2015 se zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti, a žalovaná se zavázala vrátit včetně úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků, zahrnující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a dále za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 174 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 183 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 13. 10. 2016. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila s tím, že půjčku nevrátila ke dni 13. 10. 2016. Věřiteli tak vzniklo oprávnění na uhrazení neuhrazené pohledávky, která činí na dlužné jistině 6 000 Kč a na dlužných úhrad za služby ve výši 4 254 Kč, celková dlužná částka proto činí 10 254 Kč. V souladu se smluvním ujednáním žalobkyni přísluší sjednaný úrok z dlužné jistiny ve výši 23,72 % ročně v kapitalizované výši 4 542,38 Kč za období od 14. 10. 2016 do 6. 12. 2019, tj. do dne postoupení pohledávky, a dále sjednaný úrok z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to v kapitalizované výši 1 532,18 Kč za období od 21. 10. 2016 do postoupení pohledávky, tj. do 6. 12. 2019 odpovídající výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny a dále od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná dosud dlužnou částku ani z části neuhradila, přestože byla vyzvána předžalobní výzvou k jejímu zaplacení dopisem ze dne 22. 2. 2021. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle ust. § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácení více než 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 2 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tedy 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.