12 C 18/2021-84 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou došlou soudu dne 22. 12. 2020 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel – společnost [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále též jen„ [právnická osoba]“) s žalovaným dne 25. 9. 2017 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytoval peněžní prostředky, avšak žalovaný je v rozporu se smluvními ujednáními v uvedeném rozsahu nevrátil. Předmětnou pohledávku postoupila [právnická osoba] dne 18. 12. 2019 společnosti [právnická osoba], [IČO], které ji dne 19. 12. 2019 postoupila žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci jednal dne 12. 10. 2021. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože k němu byl předvolán na adresu pro doručování dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou dle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast však omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud při jednání provedl žalobkyní označené a předložené listinné důkazy, na jejichž základě dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to již z toho důvodu, že žalobkyně neprokázala, že předmětnou pohledávku (za předpokladu její existence) od [právnická osoba], resp. společnosti [právnická osoba] nabyla postoupením dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Postoupení předmětné pohledávky žalobkyně prokazovala smlouvami ze dne 18. 12. 2019 (uzavřenou mezi společnostmi [anonymizováno] a [právnická osoba]) a ze dne 19. 12. 2019 (uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní), v nichž je uvedeno, že jednotlivé postupované pohledávky jsou identifikovány v seznamu pohledávek, který tvoří přílohu smlouvy. V seznamech, které žalobkyně soudu předložila, však tato pohledávka není obsažena. Žalobkyně ani nepředložila (písemné) oznámení [právnická osoba], jež by bylo adresováno žalovanému, o tom, že předmětnou pohledávku postoupila společnosti novému veřiteli - [právnická osoba], resp. ani následné oznámení společnosti [právnická osoba], jež by bylo adresováno žalovanému, o tom, že předmětnou pohledávku následně postoupila žalobkyni. 6. Žalobkyně se, byť řádně omluvena, nedostavila k jednání před soudem, a soud ji tedy nemohl vyzvat k označení případných dalších konkrétních důkazů k prokázání jejích tvrzení a poučit ji o následcích nesplnění této výzvy (srov. § 118a odst. 3 o. s. ř.). Dobrodiní poučení se takto žalobkyně vzdala. 7. Z uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobu zcela zamítnout. 8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by ve věci úspěšný žalovaný měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Jelikož mu ale dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.