127 C 38/2020-44 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 2 650 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje nezaplacenou cenu dopravy žalované na záchytnou stanici, kterou provedla dne 6. 12. 2017 žalobkyně, ale žalovaná jí vyúčtovanou cenu převozu nezaplatila. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastnice se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřily. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení uvedená v žalobě a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dopravila žalovanou sanitním vozem dne 6. 12. 2017 po ošetření ve svém zdravotnickém zařízení na záchytnou stanici [anonymizováno] nemocnice [obec] Cenu této dopravy ve výši 2 650 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] se splatností do 23. 1. 2018. Žalovaná vyúčtovanou částku přes opakované upomenutí žalobkyni nezaplatila. Podle § 24 odst. 3 věty prvé před středníkem zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, hradí náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle shora uvedeného zákonného ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobkyně dopravila žalovanou ve stavu akutní intoxikace na záchytnou stanici, ale žalovaná vyúčtovanou cenu dopravy žalobkyni nezaplatila. Proto soud uložil žalované výrokem I. rozsudku, aby zaplatila žalobkyni 2 650 Kč. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení pohledávky právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Proto soud uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni také úrok z prodlení v zákonné výši počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalované vyúčtována cena uvedené dopravy. Výrokem II. rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 200 Kč. Uvedená částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.