13 C 239/2020-39 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 009 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 009 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení, částku 11 771 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 771 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení, částku 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 908 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení a částku 720 Kč. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 9. 2018 dodávala elektřinu do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo] s tím, že žalovanému zajistila veškeré předpoklady pro plynulý a nerušený odběr dodávané elektřiny v daném odběrném místě (mimo jiné např. hradila [právnická osoba] náklady za dopravu elektřiny do odběrného místa). Za období od 16. 10. 2018 do 1. 3. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za sdružené služby dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 5. 3. 2019 částku 21 009 Kč se splatností dne 19. 3. 2019. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání návrhu neuhradil ani zčásti. Za období od 2. 3. 2019 do 2. 7. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za sdružené dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 23. 7. 2019 částku 11 771 Kč se splatností dne 6. 8. 2019. Žalovaný rovněž tuto fakturu neuhradil ani zčásti. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, požádala žalobkyně distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Distributor na žádost žalobkyně odpojení provedl a dle ceníku služeb vyúčtoval žalobkyni za toto odpojení částku 908 Kč, kterou byla žalobkyně nucena uhradit distributorovi. S ohledem na tuto skutečnost vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za provedené odpojení ve výši 908 Kč. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala mu žalobkyně písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 22. 11. 2018, 30. 1. 2019 a 27. 5. 2019. Dle Všeobecných obchodních podmínek vyúčtovala žalobkyně žalovanému za každou upomínku poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Z obsahu listinných důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo], žalovaný se zavázal hradit zálohy a vyúčtování. Z vyúčtování za období od 16. 10. 2018 do 1. 3. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému doplatek ve výši 21 009 Kč se splatností dne 19. 3. 2019. Z vyúčtování za období od 2. 3. 2019 do 21. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému doplatek ve výši 11 771 Kč se splatností dne 6. 8. 2019. Z faktury vystavené dne 23. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za odpojení ve výši 908 Kč se splatností dne 6. 8. 2019. Z upomínky ze dne 21. 11. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 240 Kč. Z upomínky ze dne 30. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 4 480 Kč. Z upomínky ze dne 27. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 129 Kč. Z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od 1. 6. 2018 soud zjistil, že za doporučenou upomínkou s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je dodavatel oprávněn účtovat poplatek ve výši 240 Kč. Z ceníku služeb [právnická osoba] soud zjistil, že poplatek za odpojení činí 907,50 Kč. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, dle kterého dodavatel uzavírá s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat cenu a způsob platby za odebranou elektřinu. Dle ustanovení § 49 odst. 1 citovaného zákona měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh, dle ustanovení § 49 odst. 8 tohoto zákona má-li oprávněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřícím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Nárok na smluvní pokutu vyplývá z Všeobecných smluvních podmínek. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovaným vznikl právní vztah, na základě kterého dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo]. Dále prokázala, že vyúčtovala žalovanému za dodávky v období od 16. 10. 2018 do 1. 3. 2019 doplatek ve výši 21 009 Kč se splatností dne 19. 3. 2019, za dodávky v období od 2. 3. 2019 do 21. 7. 2019 doplatek ve výši 11 771 Kč se splatností dne 6. 8. 2019, že přefakturovala žalovanému za odpojení od distribuční soustavy poplatek ve výši 908 Kč, že zaslala žalovanému dne 22. 11. 2018, 30. 1. 2019 a 27. 5. 2019 upomínky s výzvami k úhradě dlužných částek, za které jí vznikl nárok na vyúčtování poplatku ve výši 240 Kč za upomínku. Žalovaný netvrdil, tedy ani neprokázal, že vyúčtované částky žalobkyni uhradil, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, v řízení byla zastoupena advokátem, proto jí soud přiznal náhradu za 3 úkony právní služby ve výši 1 500 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 rež. paušály po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve výši 378 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. a náhradu za soudní poplatek ve výši 1 377 Kč, celkem 3 555 Kč.