13 C 252/2020-42 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 327 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 327 Kč od 12. 3. 2019 do zaplacení, částku 3 397 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 397 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, částku 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 908 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení a částku 480 Kč. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 7. 2018 dodávala elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo] s tím, že žalované zajistila veškeré předpoklady pro plynulý a nerušený odběr dodávané elektřiny v daném odběrném místě (mimo jiné např. hradila [právnická osoba] náklady za dopravu elektřiny do odběrného místa). Za období od 14. 7. 2018 do 21. 2. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované za sdružené služby dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 25. 2. 2019 částku 8 327 Kč se splatností dne 11. 3. 2019. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání návrhu neuhradila ani zčásti. Za období od 22. 2. 2019 do 20. 6. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované za sdružené dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 24. 6. 2019 částku 3 397 Kč se splatností dne 8. 7. 2019. Žalovaná rovněž tuto fakturu neuhradila ani zčásti. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, požádala žalobkyně distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Distributor na žádost žalobkyně odpojení provedl a dle ceníku služeb vyúčtoval žalobkyni za toto odpojení částku 908 Kč, kterou byla žalobkyně nucena uhradit distributorovi. S ohledem na tuto skutečnost vystavila žalobkyně žalované fakturu za provedené odpojení ve výši 908 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala jí žalobkyně písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 28. 5. 2019 a 4. 4. 2019. Dle Všeobecných obchodních podmínek vyúčtovala žalobkyně žalované za každou upomínku poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Z obsahu listinných důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 7. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo], žalovaná se zavázala hradit zálohy a vyúčtování. Z vyúčtování za období od 14. 7. 2018 do 21. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované doplatek ve výši 8 327 Kč se splatností dne 11. 3. 2019. Z vyúčtování za období od 22. 2. 2019 do 20. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované doplatek ve výši 3 397 Kč se splatností dne 8. 7. 2019. Z faktury vystavené dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za odpojení ve výši 908 Kč se splatností dne 8. 7. 2019. Z upomínky ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 9 877 Kč. Z upomínky ze dne 28. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 14 552 Kč. Z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od 1. 6. 2018 soud zjistil, že za doporučenou upomínkou s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je dodavatel oprávněn účtovat poplatek ve výši 240 Kč. Z ceníku služeb [právnická osoba] soud zjistil, že poplatek za odpojení činí 907,50 Kč. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, dle kterého dodavatel uzavírá s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat cenu a způsob platby za odebranou elektřinu. Dle ustanovení § 49 odst. 1 citovaného zákona měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh, dle ustanovení § 49 odst. 8 tohoto zákona má-li oprávněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřícím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Nárok na smluvní pokutu vyplývá z Všeobecných smluvních podmínek. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovanou vznikl právní vztah, na základě kterého dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo]. Dále prokázala, že vyúčtovala žalované za dodávky v období od 14. 7. 2018 do 21. 2. 2019 doplatek ve výši 8 327 Kč se splatností dne 11. 3. 2019, za dodávky v období od 22. 2. 2019 do 20. 6. 2019 doplatek ve výši 3 397 Kč se splatností dne 8. 7. 2019, že přefakturovala žalované za odpojení od distribuční soustavy poplatek ve výši 908 Kč, že zaslala žalované dne 28. 5. 2019 a 4. 4. 2019 upomínky s výzvami k úhradě dlužných částek, za které jí vznikl nárok na vyúčtování poplatku ve výši 240 Kč za upomínku. Žalovaná netvrdila, tedy ani neprokázala, že vyúčtované částky žalobkyni uhradila, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, v řízení byla zastoupena advokátem, proto jí soud přiznal náhradu za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 rež. paušály po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve výši 252 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. a náhradu za soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem 2 252 Kč.