17 C 271/2021-66 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení shora uvedené částky, která představuje cenu za poskytnuté elektronické zařízení a služby třetích stran, když tyto byly žalovanému poskytnuty na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb (fakturační skupina [číslo]) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným. Původní věřitel se zavázal poskytovat žalovanému elektronické zařízení a veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby, včetně služeb třetích stran, řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti. Žalovaný svých závazků nedostál, když přestal za poskytnuté služby, včetně služeb třetích stran, hradit vyúčtované ceny. Žalovaný tak dluží původnímu věřiteli částku 9 053,18 Kč včetně nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, jenž mu byla vyúčtována fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Původní věřitel společnost [anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] v pozici postupitele postoupil předmětnou pohledávku ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku na žalobce coby postupníka, a to s účinností ke dni 16. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu ustanovení § 1882 odst. 1 občanského zákoníku oznámena písemně dopisem ze dne 9. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel společnost [anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb (fakturační skupina [číslo]). Na základě této smlouvy se původní věřitel z pozice operátora zavázal poskytovat žalovanému elektronické zařízení a veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti. Původní věřitel žalovanému služby poskytl a vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 13. 6. 2018 se splatností 27. 6. 2018 za služby částku 463,18 Kč, fakturou [číslo] ze dne 13. 7. 2018 se splatností 27. 7. 2018 za služby částku 260 Kč, fakturou [číslo] ze dne 13. 8. 2018 se splatností 27. 8. 2018 za služby částku 310 Kč, fakturou [číslo] ze dne 23. 10. 2018 se splatností 6. 11. 2018 za služby částku 5 720 Kč, fakturou [číslo] ze dne 6. 11. 2018 se splatností 20. 11. 2018 za služby částku 1 000 Kč a fakturou [číslo] ze dne 6. 11. 2018 se splatností 20. 11. 2018 za služby částku 1 000 Kč Ani po následných upomínkách žalovaný za poskytnuté služby třetích stran, včetně nákladů na vymáhání, částku 9 053,18 Kč neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 společnost [anonymizováno] [právnická osoba] v pozici postupitele postoupila zdejší pohledávku ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku na žalobce coby postupníka, a to s účinností ke dni 16. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu ustanovení § 1882 odst. 1 občanského zákoníku oznámena písemně dopisem ze dne 8. 12. 2020. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené účastnické smlouvy se řídí ustanovením § 2079 a násl. občanského zákoníku. 6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi původním věřitelem a žalovaný byla uzavřena kupní ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit původnímu věřiteli cenu za poskytnuté služby třetích stran, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když původnímu věřiteli nezaplatil částku 9 053,18 Kč jako cenu poskytnuté elektronické zařízení a služby třetích stran včetně nákladů na vymáhací proces ve vyfakturovaných obdobích. Žalobci tak vzniklo i právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení v zákonné výši z dlužných částek ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. Pohledávka, která je předmětem řízení, byla řádně postoupena žalobci dle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 1 089 Kč včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč), 3 režijní paušály ve výši 300 Kč + 21% DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. 11. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.