21 C 284/2020-55 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to s odůvodněním, že uvedená částka představuje smluvní pokutu za nevrácení zařízení, které měl žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně v pronájmu. Žalovaný uzavřel dne 20. 5. 2015 se [právnická osoba], smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník. Na základě uzavřené smlouvy bylo žalovanému za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne 27. 5. 2015 zapůjčeno přijímací zařízení [právnická osoba] PVR HDD USB READY, které měl žalovaný vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě 7 dnů od ukončení smluvního vztahu. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas hradit cenu poskytnutých služeb a právní předchůdkyně žalobkyně z toho důvodu odstoupila dopisem ze dne 11. 11. 2015 od smlouvy. Žalovaný převzaté zařízení nevrátil a vznikla mu tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně a byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2020. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 18. 2. 2021, k němuž se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: Mezi [právnická osoba], a žalovaným byla dne 20. 5. 2015 uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byly také Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalovaný svým podpisem v zakázkovém listě ze dne 21. 5. 2015 stvrdil převzetí zařízení MODEM EPC3925 IC výrobního čísla [anonymizováno]; uvedené zařízení měl žalovaný dle uzavřené smlouvy v pronájmu v balíčku KOMBI KLASIK za částku 309 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 11. 11. 2015 odstoupila [právnická osoba], od smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací z důvodu prodlení žalovaného s úhradou vyúčtování a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 645,85 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k vrácení dvou pronajatých zařízení, a to do 4. 12. 2015 s tím, že nebudou-li zařízení vrácena, bude žalovanému účtována smluvní pokuta dle ceníku ve výši 4 000 Kč. Povinnost žalovaného vrátit žalobkyni zapůjčené zařízení nejpozději do 7 dnů od data ukončení Smlouvy vyplývá z článku 7.4. Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Dle čl. 7. Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pokud pronajaté přijímací zařízení nebude vráceno včas a v pořádku, může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokutu dle ceníku. Výše smluvní pokuty vztahující se ke každému konkrétnímu žalobkyní zapůjčenému zařízení je zřejmá z ceníku žalobkyně, stejně tak i cena za pronájem jednotlivých zařízení. Všeobecné podmínky ani ceník nejsou žalovaným podepsány. Žalovaný předmětná zařízení ve stanovené lhůtě žalobkyni nevrátil a byl jejím právním zástupcem dopisem ze dne 15. 12. 2015 opakovaně vyzván k jejich vrácení nebo zaplacení smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací byla žalobkyni [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 a žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 3. 2019. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši 3 416,37 Kč s příslušenstvím; upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. 5. Po právní stránce soud posoudil věc zejména podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dále podle ust. § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud rovněž přihlédl k závěrům nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Na smluvní vztah žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, založený smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 20. 5. 2015, soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje ujednání zakládající smluvní pokutu v projednávané věci za neplatné, když závazek zaplatit smluvní pokutu je obsažen ve smlouvě ve zcela nekonkrétní podobě, není zde specifikováno, v jaké lhůtě je žalovaný povinen zařízení vrátit ani jaká je výše smluvní pokuty za porušení této povinnosti. Podmínky vrácení zařízení ani výše smluvní pokuty nebyly účastníky individuálně sjednány, jsou obsaženy toliko v obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně, které nejsou žalovaným podepsány. Nadto předmětná část smlouvy je vyhotovena drobným písmem, tedy tak, aby skryla toto ujednání. Ujednání o smluvní pokutě tedy soud považuje za neplatné, jak je již uvedeno shora, a z uvedeného důvodu byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když ve věci zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly.