24 C 2/2021-54 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 12. 2020 domáhala částky 52 815 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne 20. 11. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránek uvedené společnosti, resp. formou sms. Žalovaný na základě uvedené smlouvy čerpal celkem 52 815,28 Kč, a to na účet č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen nejpozději do 20. 3. 2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 4. Z dokumentu standartní informace o spotřebitelském účtu soud nic nezjistil, neboť tento dokument není podepsán stranami. 5. Z tabulky [jméno] application info soud nic nezjistil. 6. Z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] soud nic nezjistil. 7. Z platební informace ve spojení se sdělením [právnická osoba] ze dne 19. 8. 2021 vyplývá, že dne 20. 11. 2019 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána částka 40 000 Kč. 8. Dopisem ze dne 3. 8. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni, dopisem ze dne 3. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 65454,20 Kč do tří dnů, dopisy byly podány na poště téhož dne (viz podací lístek). 9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1820 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o uzavírání smluv distančním způsobem a § [číslo] a násl. o finančních službách a § 2395 a násl. obč. zák. o úvěru a § [číslo] a násl. o bezdůvodném obohacení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do částky 40 000 Kč, když provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 40 000 Kč a žalovaný uvedenou částku dosud nevrátil. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, a proto soud žalobě v této části vyhověl. Ve zbývající části ve výši 12 815 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud žalobu zamítl, neboť tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno. Soud byl v tomto směru připraven žalobkyni vyzvat k doplnění důkazních návrhů ve smyslu § 118a o. s. ř., žalobkyně se však k jednání nedostavila. 10. V souladu s ust. § 1970 soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 40 000 Kč, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934,61 Kč, přičemž tato částka představuje 51,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 641 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 815 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 879,50 Kč.