27 C 232/2021-39 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 670 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 14. 6. 2018 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]), když žalovaná řádně nesplácela poskytnuté peněžní prostředky. Po posouzení předložených listinných důkazů a na základě obsahu spisu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 6. 2018 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] v níž se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované v hotovosti 7 000 Kč a žalovaná se zavázala [právnická osoba] vrátit poskytnutou zápůjčku a zaplatit sjednané navýšení ve výši 5 600 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala celou zápůjčku v hotovosti. Žalovaná splatila [právnická osoba] pouze část jistiny a navýšení, a dlužila tak [právnická osoba] na jistině zápůjčky 4 410,11 Kč a na navýšení 1 259,89 Kč. Uvedená pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2390 a násl. občanského zákoníku (Zápůjčka) a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající zaplacení 5 670 Kč důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako zapůjčitelkou a žalovanou jako vydlužitelkou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalované peníze, ale žalovaná své povinnosti vrátit peníze a zaplatit sjednané navýšení ve smluvených splátkách nedostála. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ohledně 5 670 Kč (součet nesplacené části jistiny zápůjčky 4 410,11 Kč a nesplacené části sjednaného navýšení 1 259,89 Kč) vyhověl. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, dospěl soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku k závěru, že je po právu i požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy uložil žalované také povinnost zaplatit žalobkyni částku 644,37 Kč představující vypočtený úrok z prodlení z částky 4 410,11 Kč od 9. 8. 2019 do 15. 1. 2021 (ve výroku I. rozsudku je přičten k přiznané částce 5 670 Kč) a 10 % úrok z prodlení ročně z částky 4 410,11 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 19,32 % úroku ze zápůjčky ročně. Tento úrok nebyl ujednán ve smlouvě o zápůjčce, kde byl úrok ze zápůjčky smluven pevnou částkou 1 400 Kč jako součást sjednaného navýšení v celkové výši 5 600 Kč (viz výše). Žalobkyní tvrzené ujednání o placení 19,32 % úroku ze zápůjčky ročně po uplynutí doby trvání spotřebitelského úvěru se ve smlouvě nenachází. Z vyložených důvodů soud výrokem II. rozsudku žalobu v části týkající se zaplacení 1 244,92 Kč (vypočtený úrok ze zápůjčky z částky 4 410,11 Kč od 9. 8. 2019 do 15. 1. 2021) a 19,32 % úroku ze zápůjčky ročně z částky 4 410,11 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 5 670 Kč a úroku z prodlení z částky 4 410,11 Kč (ke dni rozhodnutí 946,43 Kč), naopak žalovaná byla úspěšná ohledně 19,32 % úroku ze zápůjčky ročně z částky 4 410,11 Kč (ke dni rozhodnutí 1 828,50 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně ze 78,35 % a žalovaná přibližně z 21,65 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 56,7 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 844,26 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.