27 C 273/2020-44 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 17 640 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 12. 3. 2016 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([příjmení] [anonymizována tři slova]), když žalovaná řádně nesplácela poskytnuté peněžní prostředky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Po posouzení předložených listinných důkazů a na základě obsahu spisu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a žalovanou byla dne 12. 3. 2016 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] v níž se [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] zavázala poskytnout žalované v hotovosti 12 000 Kč a žalovaná se zavázala [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vrátit poskytnutou zápůjčku a zaplatit sjednané navýšení ve výši 8 880 Kč v 58 pravidelných měsíčních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala celou zápůjčku v hotovosti. Žalovaná splatila [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] pouze část navýšení, a dlužila tak [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] na jistině zápůjčky 12 000 Kč a na navýšení 5 640 Kč. Uvedená pohledávka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] za žalovanou byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2390 a násl. občanského zákoníku (Zápůjčka) a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající zaplacení 17 640 Kč důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako zapůjčitelkou a žalovanou jako vydlužitelkou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalované peníze, ale žalovaná své povinnosti vrátit peníze a zaplatit sjednané navýšení ve smluvených splátkách nedostála. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ohledně 17 640 Kč (součet nesplacené části jistiny zápůjčky 12 000 Kč a nesplacené části sjednaného navýšení 5 640 Kč) vyhověl. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, dospěl soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku k závěru, že je po právu i požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy uložil žalované také povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 551,85 Kč představující vypočtený úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 30. 4. 2017 do 6. 12. 2019 (ve výroku I. rozsudku je přičten k přiznané částce 17 640 Kč) a 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 23,72 % úroku ze zápůjčky ročně. Tento úrok nebyl ujednán ve smlouvě o zápůjčce, kde byl úrok ze zápůjčky smluven pevnou částkou 1 680 Kč jako součást sjednaného navýšení v celkové výši 8 880 Kč (viz výše). Žalobkyní tvrzené ujednání o placení 23,72 % úroku ze zápůjčky ročně po uplynutí doby trvání spotřebitelského úvěru se ve smlouvě nenachází. Z vyložených důvodů soud výrokem II. rozsudku žalobu v části týkající se zaplacení 7 574,59 Kč (vypočtený úrok ze zápůjčky z částky 12 000 Kč od 23. 4. 2017 do 6. 12. 2019) a 23,72 % úroku ze zápůjčky ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 17 640 Kč a úroku z prodlení z částky 12 000 Kč (ke dni rozhodnutí 3 636,95 Kč), naopak žalovaná byla úspěšná ohledně 23,72 % úroku ze zápůjčky ročně z částky 12 000 Kč (ke dni rozhodnutí 10 771,92 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 66,39 % a žalovaná přibližně z 33,61 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 32,78 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 738,21 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.