27 C 290/2020-39 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 392 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušení povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 12. 2017. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 28. 12. 2017 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalovanému téhož dne částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal [právnická osoba] vyčerpané peněžní prostředky vrátit do 30 dnů. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit uvedenou částku řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 50 Kč. Žalovaný nevrátil [právnická osoba] část poskytnutého úvěru ve sjednané lhůtě ani později. Dopisy ze dní 8. 3. 2018, 29. 3. 2018 a 9. 4. 2018 [právnická osoba] vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 [právnická osoba] sdělila žalovanému, že pohledávka ve výši 6 392 Kč (včetně příslušenství) byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne 7. 9. 2020, která byla žalovanému odeslána dne 9. 9. 2020, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a upozornila jej na nárůst dluhu a na svou připravenost vymáhat dluh v soudním řízení. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2395 a násl. a § 2048 a násl. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující splnila svou povinnost poskytnout žalovanému jako úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky, ale žalovaný svým povinnostem vrátit poskytnuté peněžní prostředky, a následně pak smluvní pokutu, nedostál. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 7 416,68 Kč (odpovídající součtu dlužné části jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatků za upomínky (3 x 50 Kč), smluvní pokuty ve výši 392 Kč za dobu od 3. 3. 2018 do 7. 5. 2018 a kapitalizované části úroku z prodlení ve výši 874,68 Kč za dobu od 3. 3. 2018 do 19. 11. 2019) s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.