11 C 38/2022-22 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 13 097 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalované, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 9. 2019 ve výši 9 701 Kč, smluvní pokutu za porušení smluvních povinností ve výši 3 396 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 11. 2. 2022 se účastníci ve lhůtě stanovené nevyjádřili. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 12. 9. 2019. Žalobkyně se dle smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 9. 2019 zavázala poskytnout žalované zápůjčku peněž ve výši 7 800 Kč zasláním na účet žalované prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 901 Kč do 21. 6. 2020. Zápůjčka byla žalované poskytnuta, jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě s tím, že žalovaná své závazky nesplnila, neboť na svůj dluh uhradila toliko částku 122 Kč, která byla věřitelem užita k ponížení výše smluvní pokuty. Ke dni sjednané splatnosti poskytnuté zápůjčky peněz, včetně sjednaného poplatku, činí dlužná částka 9 701 Kč, kterou žalovaná žalobkyni neuhradila ani poté, kdy byla jednoduchou výzvou před podáním žaloby vyzvána dne 16. 6. 2021 k jejímu zaplacení. V souladu se smluvním ujednáním je rovněž žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tedy částku požadovanou v žalobě 3 396 Kč za porušení smluvní povinnosti žalovanou s přihlédnutím k ust. § 122 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním dlužné jistiny, tedy s částkou 9 701 Kč, po dni splatnosti pohledávky, tedy ode dne 22. 6. 2020 s tím, že výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedených skutkových zjištění a po právním posouzením dané věci soud žalobě co do věci samé zcela vyhověl. Ve zbývající části žaloby, neboť žalobkyně vůči žalované požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, byla zamítnuta zcela, neboť dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se v dané věci nejedná o vzájemný závazek podnikatelů a nejedná se o obsah vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci samé zcela úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 2 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 1 poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč (obsahující toliko skutkové vyjádření) a 3 režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) shora citované vyhlášky. Celkem náklady řízení proto činí 1 850 Kč, když zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.