12 C 136/2022-34 — Okresní soud v Teplicích

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost k zaplacení částky 4 940 Kč spolu s příslušenstvím a náklady na uplatnění pohledávky s odůvodněním, že žalovaný, jako vlastník osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nesjednal za období od 31. 5. 2019 do 14. 8. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku výzvou ze dne 18. 12. 2019. Současně žalobkyně uplatnila náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a k těmto částkám žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně doplnila svá tvrzení týkající se pasivní legitimace žalovaného o tom, že od předchozího vlastníka vozidla obdržela kupní smlouvu ze dne 22. 5. 2019, podle níž předchozí vlastník převedl vlastnické právo k vozidlu na žalovaného. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je tak žalovaný. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud nařídil jednání na den 1. 11. 2022, ke kterému se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili, soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze zjištěných údajů o vozidle soud zjistil, že žalobkyně šetřením z 13. 11. 2019 zjistila údaje o povinných osobách, byť v tomto výstupu není zaznamenáno jméno žalovaného. Dopisem ze dne 18. 12. 2019 žalobkyně vystavila žalovanému výzvu k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných za období od 31. 5. 2019 do 14. 8. 2019, zásilka byla doručována prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, který e-mailem žalobkyni sdělil, že podaná zásilka byla dne 2. 1. 2020 doručena příjemci (zjištěno z výzvy a dokladu o doručení zásilky). Výzvou ze dne 27. 2. 2020, 12. 6. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2022 byl žalovaný upomínán. O odeslání upomínek svědčí i poštovní archy a dodejky předložené žalobkyní. Ze sdělení z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že vozidlo [registrační značka] bylo v rozhodné době evidováno na osobu [jméno] [příjmení]. Z kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2019 se podává, že [jméno] [příjmení] s žalovaným tuto uzavřeli dne 22. 5. 2019 a předmětem smlouvy bylo vozidlo Škoda Fabia, [registrační značka], za sjednanou kupní cenu 14 000 Kč. Soud věc právně posoudil následovně: Vlastník vozidla je povinen za období, kdy toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou je vozidlo provozováno bez pojištění (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti), a to na základě výzvy dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti. V případě vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí denní příspěvek 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.). Soud ze shora uvedených skutečností má nárok na zaplacení příspěvku nepojištěných po dobu 76 dnů za prokázaný a tudíž jej přiznal v plné výši včetně nákladů spojených s uplatněním nároku (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti) a se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku a § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Pasivní legitimaci žalovaného soud dovodil z kupní smlouvy uzavřené mezi původním vlastníkem dosud evidovaným v centrálním registru vozidel a žalovaným. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 240 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší. Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.