12 C 148/2022-49 — Okresní soud v Teplicích

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost k zaplacení částky 10 791 Kč spolu s příslušenstvím a náklady na uplatnění pohledávky s odůvodněním, že žalovaná, jako vlastník osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, nesjednala za období od 18. 7. 2019 do 13. 10. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Dále žalovaná, jako vlastník osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, nesjednala za období od 11. 4. 2019 do 30. 9. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku výzvou dne 12. 12. 2019 a 13. 5. 2020. Současně žalobkyně uplatnila náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a k těmto částkám žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den 1. 11. 2022, ke kterému se žalobkyně s omluvou a žalovaná bez omluvy nedostavily. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze zjištěných údajů o vozidle [registrační značka] vyplývá, že vlastníkem a provozovatelem dle RSV je žalovaná a ohledně vozidla [registrační značka] žalobkyně šetřením ustanovila jako vlastníka a provozovatele žalovanou. Dne 12. 12. 2019 žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných za období od 18. 7. 2019 do 13. 10. 2019, zásilka byla doručována prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a žalovaná ji nepřevzala (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku a informace o zásilce). Výzvou ze dne 19. 2. 2020, 12. 6. 2020, 25. 10. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2022 byla žalovaná upomínána. Ze sdělení z centrálního registru vozidel bylo vozidlo [registrační značka] evidováno na žalovanou. Dne 13. 5. 2020 žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných za období od 11. 4. 2019 do 30. 9. 2019, zásilka byla doručována prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a žalovaná ji nepřevzala (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku a informace o zásilce). Výzvou ze dne 19. 8. 2020, 2. 10. 2020, 25. 10. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2022 byla žalovaná upomínána. Z kupní smlouvy ze dne 1. 3. 2018 bylo zjištěno, že automobil [registrační značka] byl prodán [jméno] [příjmení], jako původním vlastníkem, žalované a současně byla i uhrazena kupní cena. Soud věc právně posoudil následovně: [příjmení] vozidla je povinen za období, kdy toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou je vozidlo provozováno bez pojištění (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti), a to na základě výzvy dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti. V případě vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí denní příspěvek 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.). V případě vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 činí denní příspěvek 35 Kč (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.). Soud ze shora uvedených skutečností má nárok na zaplacení příspěvku nepojištěných za osobní automobil [registrační značka] po dobu 88 dnů za prokázaný a tudíž jej přiznal v plné výši včetně nákladů spojených s uplatněním nároku (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti) a se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku a § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Co se týká nároku na zaplacení příspěvku nepojištěných za osobní automobil [registrační značka], má soud za to, že je zčásti prekludován. Žalobkyně požaduje příspěvek nepojištěných za období od 11. 4. 2019 do 12. 5. 2019 (32 dnů), ačkoliv výzvu k úhradě příspěvku odeslala až dne 13. 5. 2020. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost uhradit příspěvek vzniká pouze za období jednoho roku od odeslání výzvy k úhradě příspěvku. Žalobkyně neprokázala, že by lhůta k odeslání příspěvku začala běžet později. Soud z tohoto důvodu přiznal žalobkyni nárok na příspěvek za období od 13. 5. 2019 do 30. 9. 2019 včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a nákladů na uplatnění dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Ve zbytku žalobu výrokem II zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 784,48 Kč, přičemž tato částka představuje 79,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,62 % a úspěchu žalované v rozsahu 10,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 791 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší. Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.