12 C 251/2022-29 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou ze dne 28. 4. 2022 doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 1 056 Kč se zákonnými úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaný dne 23. 8. 2021 použil ke své přepravě veřejný dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, korporace [právnická osoba], aniž byl schopen se prokázat platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla žaloba s výzvou doručena dne 18. 11. 2022, žalobkyni byla výzva doručena 3. 11. 2022. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z oznámení o závadách ze dne 23. 8. 2021 spolu s potvrzením o nedodržení SPPO soud zjistil, že žalovaný cestoval vlakem provozovaným dopravcem [právnická osoba] uvedeného dne bez platného jízdního dokladu. Pro nedodržení SPPO mu byl vystavení doklad na částku 1 056 Kč jako jízdné ve výši 56 Kč za cestu ze zastávky [obec] do zastávky [anonymizováno] a přirážky ve výši 1 000 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalovanému bylo dopisem ze dne 18. 2. 2022 původním věřitelem oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a současně byl žalovaný upomenut k úhradě žalované částky. 7. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/94 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách“) podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování (§ 37 odst. 4 písm. a), d) zákona o drahách). 8. Předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna účtovat k jízdnému ve výši 56 Kč přirážku, kdy ji účtovala ve výši 1 000 Kč dle smluvních přepravních podmínek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku žalobkyni řádně a včas, je v prodlení se zaplacením částek ode dne následujícího po dni uložení zaplacení přirážky a jízdného. Jelikož byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno, je tato aktivně legitimována k vedení sporu (ust. § 1879 a § 1882 o. z.) 9. Soud tedy žalovanému uložil povinnost žalobkyni zaplatit z této částky úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve znění pozdějších předpisů. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobkyni dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 056 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Soud žalovanému uložil ve smyslu § 149 o. s. ř. náklady řízení uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně, jelikož ta byla v řízení zastoupena.