12 C 83/2022-52 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný se nejprve registroval na uvedených webových stránkách, požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí zápůjčku, když odesláním žádosti potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými a dále uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle bankovního účtu. Smlouva byla uzavřena okamžikem poskytnutí zápůjčky předchůdcem žalobkyně. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného (k němuž žalobkyně nedisponuje žádnými doklady) mu byla poskytnuta převodem na jeho bankovní účet částka 3 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud nevyhověl žalobě z titulu úvěrové smlouvy, nechť nárok přizná z titulu bezdůvodného obohacení a k tomu si vyžádá výpis z účtu žalovaného o přijetí peněz. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. Souhlas žalobkyně je součástí podaného návrhu a žalovaný se k výzvě soudu doručené mu spolu s žalobou dne [datum] nevyjádřil, čímž ve smyslu § 101 odst. 4 s tímto postupem soudu souhlasil. Z provedených listinných důkazů soud uzavřel toliko, že [právnická osoba] dne [datum] vyhotovila prohlášení [číslo] kterým se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 3 000 Kč za tam specifikované poplatky a úroky (0 %), přičemž žalovaný měl tuto částku vrátit do [datum]. Toto prohlášení bylo podepsáno žalovaným, zprostředkovatelem úvěru a zástupcem [příjmení] [příjmení]. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na bankovní účet uvedený v prohlášení, tj. č. [bankovní účet] dne [datum] byla zaslána [právnická osoba] částka 3 000 Kč. Přípisem ze dne [datum] [právnická osoba] vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužnou částku má uhradit novému věřiteli. Z podacího archu je zřejmé, že dopis byl odeslán [datum]. Ze zprávy banky soud zjistil, že majitelem shora uvedeného účtu byl žalovaný. Soud z dalších důkazů nevycházel, jelikož jich ke zjištění skutkového stavu již nebylo třeba. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Aktivní legitimaci žalobkyně soud dovozuje z oznámení o postoupení pohledávky zaslané žalovanému původním věřitelem. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a současně i poskytnutí úvěru žalovanému dne [datum] na bankovní účet. Žalovaný měl úvěr vrátit do dne [datum], a jelikož tak neučinil, dostal se do prodlení a soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.