13 C 127/2021-44 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 4. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela dne 14. 3. 2017 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen splatit poskytnutou částku do 13. 4. 2017, poskytnutou částku ve stanovené lhůtě nevrátil, proto se dostal do prodlení. Žalobkyně po žalovaném požadovala zákonný úrok z prodlení od 14. 4. 2017. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Listinnými důkazy předloženými žalobkyní nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, nicméně bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána dne 14. 3. 2017 částka 5 000 Kč. Návrh byl žalovanému doručen dne 15. 9. 2020. Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku, § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl, pokud jde o úhradu dlužné jistiny, kterou soud posoudil jako bezdůvodné obohacení. Protože žaloba byla žalovanému doručena dne 15. 9. 2020, zamítl soud uplatněný nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení za období od 14. 4. 2017 do 15. 9. 2020 a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 16. 9. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, v řízení byla zastoupena advokátem, proto jí soud přiznal náhradu za 3 úkony právní služby ve výši 600 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 rež. paušály po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. a náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.