17 C 334/2022-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkem částky 1 530 Kč s tím, že dne 6. 2. 2022 při jízdě tramvají linkou 13 veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobce požadoval jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) za přepravu dopravním prostředkem, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z„ hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobcem, a to dne 6. 2. 2022 na lince tramvaje 13. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč je soudu známa z jeho úřední činnosti. 5. Dle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 6. Dle ustanovení § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Dle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 8. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobce důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 1 089 Kč včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč), 3 režijní paušály ve výši 300 Kč + 21% DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. 11. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.