17 C 53/2022-25 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 7 590 Kč s tím, že při jízdách prostřednictvím veřejné hromadné dopravy provozované žalobcem a to dne 10. 1. 2019 na lince [číslo] dne 18. 1. 2019 na lince [číslo] dne 23. 1. 2019 na lince [číslo] dne 25. 2. 2019 na lince [číslo] dne 10. 7. 2019 na lince [číslo] se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobce požadoval stanovené jízdné po 18 Kč a dále přirážku ke každému jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem na pohledávku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud ze„ Zápisů o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobcem, a to dne 10. 1. 2019 na lince [číslo] trolejbusu, dne 18. 1. 2019 na lince [číslo] trolejbusu, dne 23. 1. 2019 na lince [číslo] trolejbusu, dne 25. 2. 2019 na lince [číslo] trolejbusu a dne 10. 7. 2020 na lince [číslo] trolejbusu. Na výzvu kontrolora se při těchto přepravách neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Stanovená výše jízdného 18 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč je soudu známa z jeho úřední činnosti. 5. Dle ustanovení § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je, mimo jiné, oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. 6. Dle § 18a odst. 2 písm. c) cit. zák. ustanovení cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 7. Dle § 18a odst. 3 cit. zák. ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Dle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Protože se žalovaný ve zmíněných případech neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobce důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšný žalobce žádal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhradu ve výši 200 Kč za provedení 2 úkonů (zpracování dat a zaslání výzvy k plnění a zpracování žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb.