18 C 22/2022-69 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku uvedenou v žalobě se zákonným úrokem z prodlení jako pohledávku z účtu č. [bankovní účet], který byl žalovanému založen právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a ze kterého byl neoprávněně žalovaným přečerpán stav finančních prostředků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud účastníky vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce i žalovaný výzvu obdrželi ve dnech [datum] a [datum]. Žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Ze smlouvy o zřízení účtu a obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o vedení účtu č. [bankovní účet], na kterém se zavázal předchůdce žalobce dne [datum] poskytovat přečerpání spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků nad rámec aktuálního zůstatku účtu. Z obsahu historie účtu vyplývá, že žalovaný neoprávněným výběrem přečerpal stav finančních prostředků a ke dni [datum] činila pohledávka za žalovaným celkem [částka]. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že Raiffeisenbank,, a.s. postoupila svou pohledávku za žalovaným postupně [právnická osoba] a.s., a ta následně žalobci. Právní opodstatnění nároku žalobce se opírá o ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku a obchodních podmínek předchůdce žalobce. Podle ust. § 2662 obč. zák. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorent na bankovním účtu a žalovaný se zavázal dodržovat obchodní podmínky pro účty, jež jsou součástí smlouvy, zejména disponovat s prostředky na účtu jen do výše povoleného kontokorentu. Žalovaný však uvedené obchodní podmínky nedodržel a úmyslně neoprávněně stav finančních prostředků na účet vložených přečerpal. Ke dni [datum] činil dluh [částka]. Uvedená pohledávka byla postoupena žalobci. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu celkem [částka], a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Úroky z prodlení žalobce nenárokoval. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobce, protože byl v řízení plně úspěšný. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní pomoci ve výši [částka] stanovené podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po [částka] stanovených podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH z odměny a režijních paušálů ve výši [částka], neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků z prodlení a nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.