19 C 292/2020-121 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2020 a opravenou dne 13. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem ve výroku I. specifikovaným a nařídil prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude mezi účastníky rozdělen podle výše jejich spoluvlastnických podílů, t.j. 2/3 žalované a 1/3 žalobci. Svou žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, když žalobce nabyl vlastnictví od předchozích spoluvlastníků - [právnická osoba] 441 [anonymizováno] a Ing. [jméno] [příjmení], kupní smlouvou ze dne 5. 3. 2020. Oba vydražili své podíly v nedobrovolné dražbě od povinných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná svůj podíl nabyla postupně kupní smlouvou z roku 1972, dědictvím v roce 1995 a darem od své dcery paní [příjmení] z prosince 2019. Žalobce zaslal žalované dne 2. 9. 2020 a dne 5. 10. 2020 dopisy s informací o změně ve spoluvlastnictví, s informací o tom, že nechce trvale ve spoluvlastnictví setrvat a s požadavkem na úhradu za užívání nemovitosti žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Již právní předchůdci žalobce nabídli žalované své podíly za 250 000 Kč (celkově tedy za 500 000 Kč), když vycházeli z odhadu ceny za celou nemovitost 1 500 000 Kč. Žalobce proto žádá za svůj podíl ve výši 1/3 nemovitosti částku ve výši 500 000 Kč. Žalobce také žádal žalovanou o úhradu za to, že sama užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu celou nemovitost. Na výzvy reagoval zástupce žalované negativně s tím, že žalobce může nemovitost sám také užívat. Nikoliv byt s příslušenstvím, ale pozemek, vedlejší stavby nebo podkroví, vše bez příslušenství. Klíče žalovaná ovšem žalobci předat nemůže, protože sama má jen klíče od bytu, který zabírá celé přízemí domu. Prozatím žalovaná neplatí za užívání nic, žaloba však podána nebyla. Žalobce si je vědom vysokého věku žalované, avšak ve spoluvlastnictví setrvávat nechce a ani jej k tomu nemůže nikdo nutit. Potřebuje právní řešení vztahů za současné situace. Následný návrh na výkon rozhodnutí či exekuci podle vydaného rozsudku může být podán až s časovým odstupem. S odkladem zrušení spoluvlastnictví žalobce nesouhlasí. Společné užívání žalobce a žalované není možné. Nemovitost není možné rozdělit podle spoluvlastnických podílů ani pro účely společného užívání, natož pak pro změnu vlastnictví. Žalobce nehodlá převzít vlastnictví celé nemovitosti. Podle informací žalobce o převzetí vlastnictví celé nemovitosti nemá zájem ani žalovaná. Proto zbývá poslední zákonem uvedený způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, a to nařízení prodeje celé nemovitosti v dražbě s rozdělením výtěžku dražby mezi spoluvlastníky. 2. Žalovaná k žalobě sdělila, že je jí 86 let a žije v předmětném domě v podstatě celý svůj život. Její zdravotní stav je výrazně nepříznivý, neboť se špatně pohybuje, je téměř slepá na 1 oko, trpí motolicemi a velkými bolestmi. Zrušení spoluvlastnictví a prodej předmětných nemovitých věcí by pro žalovanou představovalo tak tíživou životní situaci, která by pro ní v jejím stavu byla situací nezvládnutelnou. Oproti tomu žalobce nabyl předmětné nemovité věci v dražbě prováděné v exekučním řízení vedeném k vymožení dluhů, se kterými žalovaná neměla nic společného a s cílem svého ekonomického profitu. Žalobce v žalobě sice poukazuje, že předmětné nemovité věci nabyl kupní smlouvou od [právnická osoba] [anonymizováno] s. r. o. a Ing. [jméno] [příjmení], ale z údajů obchodního rejstříku vyplývá, že tyto subjekty jsou fakticky spojeny jedinou osobou Ing. [jméno] [příjmení], a takto je třeba podle žalované nahlížet i na skutková tvrzení žalobce ohledně způsobu jeho nabytí předmětných nemovitých věcí. Žalovaná má proto za to, že jsou dány důvody pro zamítnutí žaloby o zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, podle kterého nelze žádat zrušení spoluvlastnictví jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalovaná má rovněž za to, že by žaloba měla být zamítnuta pro zjevné zneužití práva žalobce podle § 8 občanského zákoníku. Zájem žalované na zachování spoluvlastnictví z důvodu jejího výrazně vysokého věku v souvislosti s jejím výrazně nepříznivým zdravotním stavem nepochybně převažuje nad toliko ekonomickými zájmy žalobce. Pro případ, že by nedošlo k zamítnutí žaloby, má žalovaná za to, že lze nemovité věci rozdělit tak, že by žalobci připadl pozemek parc. [číslo] žalované pak pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]. Tímto rozdělením by byla žalované i nadále zachována možnost bydlení v domě a žalobci by se současně dostalo hodnoty odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu. Případné korekce hodnot by bylo možné provést i rozdělením pozemku parc. [číslo] jehož zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky se však žalobce nedomáhá. Pokud jde o užívání předmětných nemovitých věcí, žalovaná uvedla, že užívala a užívá pouze přízemí domu, a tak rozsah tohoto užívání odpovídá i velikosti jejího spoluvlastnického podílu a rozhodně tak společné nemovité věci neužívá nad rámec svého podílu. Společné nemovité věci neužívá ani nikdo jiný se souhlasem žalované. Žalovaná v užívání společných nemovitých věcí žalobci nikdy nebránila. 3. Toto vyjádření obsahovalo, a to ze stejných důvodů, vzájemný návrh žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví o 2 roky. 4. Žalobce k vyjádření žalované a ke vzájemnému návrhu žalované uvedl, že akceptuje zdravotní stav žalované. Žalobce nemá v úmyslu rychle prodat nemovitost a žalovanou zbavit jejího obydlí, potřebuje však rozhodnutí soudu, aby vůbec mohl ve věci hospodaření s nemovitostmi nějak postoupit. K zamítnutí žaloby podle něj nemůže dojít, když na zrušení spoluvlastnictví má žalobce zákonné právo. Odvolání žalované na ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku není postačující. Toto ustanovení je vykládáno tak, že nesmí jít o adresnou šikanu žalovaného. Rozhodnutí o odkladu by muselo navazovat buď na objektivní, nebo i subjektivní situaci žalovaného účastníka, která by ale byla dočasná a soud by předpokládal vyřešení nevýhody pro žalovaného účastníka v krátké době, to zde ale nepřipadá v úvahu. Pokud jde o reálné rozdělení nemovitostí, musel by soud vycházet z jejich charakteru, z možnosti skutečně rozdělit nemovitosti podle spoluvlastnických podílů, a to tak, aby jednotlivé části neztratily na hodnotě. Podle popisu domu ve znaleckém posudku jde o dům s jediným bytem v přízemí a dvěma blíže nepopsanými místnosti v podkroví bez příslušenství, přístupnými vnějším železným schodištěm. Dům k samostatnému užívání rozdělit nelze. Řešit rozdělení tím, že některému spoluvlastníkovi budou přiřčeny pozemky, částečně zastavěné vedlejšími stavbami a určené užívání společně s domem jako celek, by znamenalo znehodnocení domu i pozemků. Oddělené pozemky by podle žalobce nebyly využitelné. Totéž platí pro užívání části nemovitosti, když nadto žalovaná odmítla poskytnout žalobci klíče a nabídnout určité části domu a se společným užíváním nesouhlasila. Žalobce ani žalovaná o nemovitosti jako celek zájem nemají. Žalobce od žaloby neustoupí, nabízí však možnost dočasné dohody o hospodaření s nemovitostí, kdy žalovaná bude hradit menší měsíční úhradu odpovídající 1/3 nájemného ve výši 2 500 Kč. Po tuto dobu by byl žalobce nakloněn odkladu návrhu na výkon rozhodnutí. Žalovaná však ničeho neplatí a na úkor žalobce se obohacuje. Žalobce nemůže se svým podílem nijak hospodařit a nemůže z něj mít žádný prospěch. Žalobce současně navrhl změnu žaloby v tom smyslu, že by nadále byl předmětem vypořádání i pozemek parc. [číslo] zahrada v k. ú. [obec]. 5. Usnesením ze dne 26. 8. 2021, č. j. 19 C 292/2020-83 soud změnu žaloby připustil. 6. O návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví je vždy třeba rozhodnout samostatným výrokem a v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je takový návrh třeba posuzovat jako vzájemnou žalobu, o níž je nutné rozhodnout před rozhodnutím o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že soud tuto vzájemnou žalobu nevyloučil k samostatnému řízení, rozhodl o tomto nároku v rámci jednoho řízení částečným rozsudkem. K tomuto nároku žalované současně činil veškeré dokazování a procesní postupy. 7. Ze shodných tvrzení účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví], žalobce v rozsahu podílu 1/3 a žalovaná v rozsahu podílu 2/3. Žalovaná nabyla nemovité věci kupní smlouvou ze dne 4. 4. 1972 a ze dne 30. 8. 1982, usnesením soudu ve věci projednání dědictví ze dne 30. 1. 1996 pod sp. zn. [spisová