20 C 282/2021-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (71 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle šetření žalobkyně) osobního automobilu s [registrační značka] (BMW 330D) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla ([částka]), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ([částka]). Dále se domáhala [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (15 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle pojistných smluv) osobního automobilu s [registrační značka] ([příjmení] [příjmení] 1.5dci) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla ([částka]), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ([částka]). 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil, žaloba mu byla doručena na adresu trvalého bydliště (fikcí uplynutím 10 dnů od uložení oznámení), obálka se následně vrátila soudu k vyvěšení, neboť nebyla nalezena ani označená domovní schránka žalovaného. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Soud dále oslovil zaměstnavatele žalovaného ([IČO]), není tak vyloučeno, že se podaří doručit i jinak, než náhradním způsobem, alespoň rozsudek. Žalovaný však již zřejmě neovlivní výsledek předchozích řízení, vedených pro nárok shodné žalobkyně u zdejšího soudu v minulosti (s výjimkou řízení sp. zn. 20 C 257/2020, které skončilo analogicky ve prospěch žalovaného, jako předmětné řízení). 3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dle registru obyvatel měl žalovaný trvalé bydliště na [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec] [obec] od [datum] do [datum]. V dalším období až do [datum] měl pak trvalé bydliště na [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec] [obec], od [datum] pak na v záhlaví shora uvedené adrese trvalého bydliště. Výzva ze dne [datum] (k vozidlu [anonymizováno]) byla adresována na [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Soud konstatuje, že [územní celek] a [obec] jsou od sebe vzdáleny cca 15 km (jízdou vozidlem). Upomínka ze dne [datum] a [datum] byla adresována tamtéž. Výzva ze dne [datum] (k vozidlu [anonymizováno]) byla adresována na [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Upomínka ze dne [datum] a [datum] byla adresována tamtéž. Právní zástupce vypracoval předžalobní upomínku dne [datum] (vozidlo [anonymizováno]), resp. [datum] (vozidlo [anonymizováno]), a doručoval je na shodné adresy, na jaké byly zasílány předchozí písemnosti, týkající se toho kterého vozidla. 4. Po právní stránce soud nárok posoudil zejména dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého platí, že povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Žalobkyně má zákonem garantovaný přístup k údajům o bydlišti osob v registru obyvatel, když dle § 18 odst. 2 tamtéž platí, že k plnění úkolů podle tohoto zákona využívá [anonymizováno] údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců, údaje z informačního systému evidence občanských průkazů nebo údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího pojišťovnictví obdobně jako pojišťovna. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť povinnost žalovaného u obou nároků zanikla (prekluzí práva) uplynutím roku ode dne, kdy pohledávka vznikla a žalobkyně se o pohledávce žalovaného dozvěděla (což bylo prokázáno nejpozději dnem vyhotovení výzev k úhradě), nezaslala však výzvu žalovanému na správnou adresu. Žalobkyně výzvy v obou případech (vozidel) ve smyslu citovaného usnesení z materiálního hlediska sice vyhotovila a podala k poštovní přepravě, nikoliv však na tehdy aktuální adresu trvalého bydliště žalovaného. V jednom případě adresu zkomolila tak, že uvedla chybnou obec, ve druhém případě použila již zrušený údaj o trvalém bydlišti a nereflektovala aktuální stav. Tento nedostatek již nelze zhojit, prekluzivní lhůta marně uplynula, neboť na shodné adresy zasílala i upomínky a nárok nebyl zachován ani zasláním žalobního návrhu soudem, neboť se jej podařilo doručit až po uplynutí jednoho roku od vyhotovení obou prvotních výzev, resp. od konce nepojištěných období v dubnu 2020, resp. červnu 2020 Ani z údajů o pohybu předžalobních výzev (které však neobsahují všechny náležitosti výzvy ve smyslu § 4 odst. 7 tamtéž) nebylo možno dovodit, že by byly doručeny alespoň fakticky, neboť v obou případech došlo k uložení po nezastižení adresáta. Nebylo tak prokázáno ani to, že by se zásilky dostaly do faktické dispozice žalovaného i navzdory chybně uvedeným adresám. Žaloba tak musela být opět v celém rozsahu zamítnuta. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela neúspěšná, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady s řízením nevznikly.