20 C 9/2022-65 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u Okresního soudu v Novém Jičíně dne [datum] a zdejšímu soudu postoupeným z důvodu místa bydliště žalovaného pro místní nepříslušnost usnesením ze dne [datum], zaplacení nejprve nespecifikovaného plnění, vyjádřeného doplňujícím podáním č. l. 7 ze dne [datum] tak, že se domáhá [částka], zahrnujících jak částky, které žalovanému postupně zapůjčovala v době, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody, tak i náklady na jejich odeslání (poplatky). V téže listině uvedla i odlišnou formulaci žalobního návrhu (petitu) a to v rozsahu [částka], což soud považuje za toliko písařskou či početní chybu a vychází z vyšší z obou uvedených částek (žalobkyně by však měla zvážit pečlivější formulaci žalobního podání, resp. jeho sepis nejprve„ nanečisto“, neboť právě obdobné obsahové a formulační nesrovnalosti vedou k nutnosti nařídit jednání a ujasňovat skutkové přednesy účastníků, než vůbec mohou být projednány). Částky se měl žalovaný zavázat vrátit po svém propuštění. [příjmení] [částka] vyplývala z poukázek, které jí však roztrhal [anonymizováno], resp. [anonymizováno 5 slov]), mělo se jednat o 3x [částka], zaslaných s náklady 3x [částka]. Kromě velkého množství nesouvisejících informací o charakteru a chování žalovaného k žalobkyni, jejímu manželovi nebo k širší rodině, uvedla, že žalovaný ji o zapůjčení těchto prostředků prosil, neboť byl [anonymizována tři slova], aby si mohl pořizovat nejrůznější věci. Přesto, že ve vězení pracoval a měl svůj příjem, nic žalobkyni nevrátil ani po svém propuštění, kdy má v [obec] neoficiálně pracovat, naopak za to žalobkyni vyhrožuje brachiálním násilím, žalobkyně však nechce věc řešit trestněprávními prostředky. Žalobkyně soudu předložila poštovní poukázky a podací lístek, ohledně zničených dokladů požádala, ať si je soud vyžádá u příslušné věznice, která všechny došlé prostředky pro vězně eviduje (a činí si z nich srážky). Zároveň požádala soud o účast na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení od Okresního soudu v Novém Jičíně z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu, který však zatím soudu neprokázala. 2. Soud po žalovaném pátral, ověřil z jiného řízení zdejšího soudu, že by měl i nadále bydlet společně se svou družkou a jejich společnými dětmi, doručil proto žalovanému žalobu a předvolání na adresu jeho trvalého bydliště (s dovětkem jména jeho družky pro případ, že žalovaný nemá schránku označenou i svým jménem, což je v praxi soudu nejčastější příčina závad v doručování). Takto bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem dne [datum] (č. l. 52 p. v.). Žalovaný soud telefonicky kontaktoval (č. l. 53 a 57), poprvé uváděl, že se ke korespondenci nedostane (zřejmě se však o doručování dozvěděl, neboť soud jej jiným způsobem neinformoval), je na [obec], nicméně termín jednání vzal na vědomí. Následně však volal s tím, že má pracovní povinnosti, k jednání se nedostaví, nechť je jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně byla soudem informována, že k provedení jednání s pomocí videokonferenčního zařízení prozatím nebyly splněny všechny potřebné předpoklady, soud nemá za prokázaný její tvrzený nepříznivý zdravotní stav a tato po výpravné korespondenci rovněž sdělila, že jednání může proběhnout v její nepřítomnosti. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Z databáze [anonymizována čtyři slova] vyplynulo, že žalovaný v období od [datum] do [datum] vykonával ve [stát. instituce] trest odnětí svobody. Sedmi poštovními útržky typu [anonymizována dvě slova] ve spojení s útržky od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] č. l. 13 p. v., 25, 32 p. v., 41, 43 p. v. a 47 bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému do [anonymizována dvě slova] ve [stát. instituce] od [datum] do [datum] celkem [částka], když součet nákladů odeslání těchto sedmi poukázek činí [částka]. Pokladními doklady č. l. 3 prokázala žalobkyně, že ona (v jednom případě její manžel [jméno] [celé jméno žalovaného]) zaslala do Věznice Belušice na účet [bankovní účet] od [datum] do [datum] [částka], [anonymizována dvě slova], [částka] a [částka] s popisem platby„ [celé jméno žalovaného], nar. [datum]“, když za každý takový vklad bylo na poplatku uhrazeno [částka] [stát. instituce] dopisem č. l. 21 potvrdila, že tento účet spravuje společnost, která spravuje telefonní kredit odsouzených a soud tak má za prokázané, že platba došla ve prospěch žalovaného. Podacím lístkem č. l. 2 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že za cenu poštovného [částka] zaslala žalovanému balík s hmotností 460 gramů, jako udanou cenu zásilky uvedla [částka]. [stát. instituce] dopisem č. l. 21 však soudu sdělila, že v balících finance nechodí (soud se výslovně dotazoval na všechny finance, zaslané žalovanému, a předložil věznici i tento konkrétní podací lístek). Pokud žalobkyně uváděla, že se domáhá i částek 3x [částka], když příslušné doklady jí roztrhal [anonymizováno], resp. dle druhého podání [anonymizována dvě slova], ze seznamu dokladů od [stát. instituce] vyplynul jen jediný doklad, který by neodpovídal ostatním již výše uvedeným dokladům, a to útržek poukázky typu C ze dne [datum], dle kterého žalobkyně zaslala žalovanému [částka]. Na poukázce pro příjemce se cena služby neuvádí, dle cen předchozích poukázek by činila [částka] (dne [datum] bylo zasláno [částka]) nebo [částka] (dne [datum] bylo zasláno [částka]), když do [částka] je cena této služby dle aktuálního ceníku České pošty, s. p. jednotná, soud však nezná aktuální ceník ke dni [datum] (pro rozhodnutí to však nebylo podstatné, neboť tato plnění soud nepřiznal, viz dále). Zbylé platby 2x [částka] tedy žalobkyně neprokázala a neeviduje je ani [stát. instituce]. Ostatní poukázky, které předložila [stát. instituce], odeslaly osoby [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně] nebo [jméno] [celé jméno žalovaného] a soud je proto v tomto řízení považuje za bezpředmětné, neboť k platbám od těchto osob žalobkyně v řízení ničeho ve vztahu ke svému nároku netvrdí a soud tak považuje tyto platby za nezájmová plnění žalovanému od třetích osob (jiných rodinných příslušníků). Posledním typem dokladů o platbách byla potvrzení č. l. 41 p. v., 42, 45 p. v. až 48 p. v., když pouze jedna z nich jako složitele uvádí žalobkyni, jedná se však o platbu [částka], která již vyplynula ze složenky typu A ze dne [datum] a kterou již soud shora jednou ve prospěch žalobkyně započetl. 4. Žalobkyně tak prokázala, že žalovanému do výkonu trestu (v jednom případě prostřednictvím svého manžela) celkem zaslala [částka], když na cenách těchto platebních služeb uhradila celkem [částka]. V případě balíku s poštovným [částka] a udanou cenou obsahu [částka] nebylo prokázáno, že by bylo zasláno [částka]. Udaná cena je deklarací podatele ohledně ceny zásilky, kterou si pojišťuje, obsah balíku ani jeho skutečnou hodnotu však pošta nezkoumá (pouze dle hodnoty příslušně navýší celkové poštovné, které je tak v příslušné části třeba chápat jako pojištění deklarované hodnoty zásilky - notorieta). Věznice pak výslovně uvedla, že v balíku žádnou hotovost pro žalovaného neevidují, pouze v obálkách, přičemž balík s hmotností 460g za obálku v žádném případě považovat nelze. Pokud taková částka v balíku byla, ani věznice takový obsah neodhalila a takové tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Dále [stát. instituce] předložila na č. l. 47 doklad o přijetí částky [částka] (v hotovosti, s číslem konkrétní bankovky) bez uvedení podatele. Takovou částku soud v řízení rovněž nezohlednil, neboť žalobkyně o takové částce ve skutkových tvrzeních ničeho neuvedla (důkazy chyběly pouze k částkám 2x [částka] v poukázkách a [částka] v balíku) a částku [částka] ani nebylo možno připsat žalobkyni bez dalšího, když podstatně více financí žalovaný obdržel od shora uvedených tří dalších osob a může se tak jednat o neoznačenou platbu od některého z nich. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda žalovaný již něčeho ze žalobou požadovaného neuhradil) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žalobkyně tvrdila poskytnutí zápůjček, prokázala zaslání částek ([částka]) a žádný důkaz a ani skutkové tvrzení žalovaného charakteru takového smluvního závazku neodporovalo. Soud tak plnění v rozsahu [částka] považuje za plnění bezúročné zápůjčky ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Okolnosti nenasvědčují tomu, že by taková plnění bylo nutno považovat za plnění bez právního důvodu, tj. za bezdůvodné obohacení žalovaného, jak by tomu bylo v případě, že by nebyl prokázán obsah konkrétního závazkového vztahu (ať již zápůjčky, či jiného závazku). Pokud v jednom případě platbu odeslal manžel žalobkyně, na důvodnosti nároku to ani v takové části ničeho nemění, s ohledem na relativně malou částku jde zjevně o běžnou záležitost správy společného jmění