21 C 131/2020-86 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 809,44 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 809,44 Kč, který měl žalovaný povinnost vyrovnat. Žalovaný neuhradil nepovolený debetní zůstatek ani po výzvách [právnická osoba], a tato společnost tedy pohledávku dne 1. 10. 2018 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn a byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky, přesto ničeho neuhradil. Pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy postoupila [právnická osoba], žalobkyni ke dni 1. 3. 2019, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019. Ke dni postoupení pohledávky činila celková dlužná částka 2 940,68 Kč, přičemž tato částka představovala jistinu ve výši 2 809,44 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 131,24 Kč. Žalovaný na dlužnou částku přes opakované výzvy do dne podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný je cizím státním příslušníkem. Pravomoc českého soudu k projednání věci je dána ujednáním žalovaného a [právnická osoba], kdy pro smluvní vztah ze smlouvy o účtu byl sjednán právní řád České republiky a k případným soudním sporům pravomoc obecných soudů České republiky. 3. Opatrovník žalovaného vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Pro případ, že by žaloba byla shledána důvodnou, namítl, že odměna za právní zastoupení by žalobkyni za úkony právní služby do podání žaloby včetně měla být přiznána dle § 14b advokátního tarifu. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den 1. 3. 2022, kdy provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, když jiných návrhů na dokazování nebylo. 5. Pokud se jedná o skutková zjištění ve věci samé, soud ve věci provedl žalobkyní navržené listinné důkazy a má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 12. 2. 2018 s [právnická osoba], rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které byl žalovanému zřízen účet č. [bankovní účet] vedený v korunách českých. Žalovanému byla k účtu poskytnuta debetní karta. V průběhu trvání smluvního vztahu čerpal žalovaný z účtu peněžní prostředky, když z výpisů z účtu je dále zřejmé, že na účet byla žalovanému zasílána mzda, a to ještě v květnu 2018 [právnická osoba] žalovanému účtovala sjednané odměny za služby (poplatek za vedení účtu, dotazy na zůstatek v bankomatu). K datu 31. 5. 2018 byl na účtu poprvé vykázán záporný zůstatek v částce 589,44 Kč, který se postupně navýšil až na částku 2 809,44 Kč k 30. 9. 2018, když v období od 31. 5. 2018 už na účet nebyly žalovanému poukazovány žádné finanční prostředky, nadále však byly účtovány poplatky za služby. [právnická osoba], ze dne 1. 10. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě částky nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2 809,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 48,19 Kč s tím, že dlužnou částku je třeba uhradit neprodleně. [právnická osoba], dále odstoupila od dohody o vydání a používání platebních karet. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba], ke dni 1. 3. 2019 postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, včetně jejích příloh, kterou je i soupis postupovaných pohledávek obsahující mimo jiné pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno [právnická osoba], dopisem ze dne 25. 3. 2019, který byl žalovanému zaslán doporučeně na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě v den jeho vyhotovení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 2 998,15 Kč, tj. nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2 809,44 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do dne vyhotovení výzvy; předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 9. 5. 2019 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. 6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o vedení běžného účtu, přičemž na běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně nevyrovnal a žalobkyně tedy využila svého práva a od smlouvy odstoupila. Žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni finanční prostředky, které neoprávněně čerpal, a zaplatit jí zákonný úrok z prodlení a další poplatky, které byly sjednány, což neučinil. [právnická osoba], pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a tato je tedy ve sporu aktivně legitimována. Po zhodnocení všech uvedených skutečností, s ohledem na to, že dluh má být splněn včas a řádně a žalovaný svůj dluh dosud nesplnil, uložil mu tedy soud povinnost žalobkyni částku 2 809,44 Kč zaplatit. 8. Soud shledal žalobu důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou a ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku do dne postoupení pohledávky v kapitalizované výši 131,24 Kč a za období od 2. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, přičemž soud shledal nárok oprávněným a žalobě i v této části vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 4 635 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále dle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna ve výši 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (jednání dne 25. 1. 2022 a dne 1. 3. 2023), dle ust. § 13 shora uvedené vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 3 500 Kč částkou 735 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za první tři úkony právní služby pak soud uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení byla v této fázi řízení obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 10. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Výrokem III. tohoto rozsudku pak soud rozhodl, že státu se náhrada nákladů řízení, které platil, nepřiznává. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady ustanoveného opatrovníka nese ve smyslu ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. stát a jejich náhradu lze ve smyslu ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. uložit jen tehdy, zastupoval-li opatrovník ustanovený z řad advokátů účastníka, který měl ve věci úspěch. Účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, tyto náklady, i když ve věci neměl úspěch, neplatí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2905/2014). 12. Soud dále výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka, který byl žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu v tomto řízení z řad advokátů ustanoven. Opatrovníkovi pak soud v souladu s ust. § 6, § 7 bodu 3., § 11 odst. 1 písm. b), písm. g), § 13 odst. 1, odst. 4 a § 14a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, přiznal odměnu ve výši 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení včetně seznámení se spisem, účast při jednání dne 1. 3. 2022) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby, tedy částku 2 600 Kč, tj. celkem včetně daně z přidané hodnoty částku 3 146 Kč. 13. Lhůty k plnění uložených povinností pak soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.