21 C 273/2020-110 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 11. 9. 2020 původně Okresnímu soudu v Mostě, postoupenou zdejšímu soudu na základě usnesení Okresního soudu v Mostě č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 9. 2020, domáhala uložení povinnosti každému ze žalovaných platit jí počínaje dnem 9. 9. 2020 výživné v částce 5 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalobkyně ocitla ve finanční tísni, kdy jí nezbývá dostatek financí na základní životní potřeby, a žalovaní, kteří jsou jejími dětmi, jí na její výživu dobrovolně ničím nepřispívají. Dle tvrzení žalobkyně je starobní důchod, který je jí vyplácen v částce 10 445 Kč, nízký, a je tedy nucena pobírat také dávky státní sociální podpory a hmotné nouze ve výši 4 950 Kč měsíčně. Její finanční krize je pak zapříčiněna dlouhodobě neřešenými dluhy, neboť si nasmlouvala několik půjček za účelem finanční pomoci nejmladšímu synovi, který byl nezaměstnaný, a ona si neuvědomila finanční zátěž, kterou na sebe bere. V současné době již podala návrh na povolení oddlužení, aby situaci vyřešila. Veškeré výdaje (nájemné ve výši 5 067 Kč, poplatek za praní prádla 250 Kč, obědy ve výši 1 700 Kč měsíčně) hradí sama. Její zdravotní stav není dobrý a každý měsíc je nucena hradit doplatek na lécích cca 300 Kč až 400 Kč. 2. V doplnění tvrzení ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že se její zdravotní stav rapidně zhoršuje. Její pravidelné měsíční výdaje představuje nájemné se stravným ve výši 6 527 Kč, pohřebné 4Life Direct ve výši 620 Kč, poplatek za telefon cca 700 Kč, léky v cenovém rozpětí 500 – 700 Kč a splátka půjčky ve výši 891 Kč. Její příjem činí 10 999 Kč starobní důchod, příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč. Po zaplacení všech poplatků tak žalobkyni zbývá cca částka 6 500 Kč měsíčně, avšak jen do 4. 9. 2021, kdy jí bude sděleno, kolik bude platit v insolvenci. Majetkové poměry žalovaných žalobkyně nezná, za posledních třicet let jí navštívili pouze pětkrát nebo šestkrát, ví jen, že oba vlastní domy a auta. 3. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně na placení výživného odmítli s tím, že matka (žalobkyně) se do tíživé životní situace dostala vlastním jednáním, když veškeré uzavřené půjčky byly za účelem podpory nejmladšího syna. Žalovaní dále uvedli, že rodinné svazky jsou již dlouhodobě zpřetrhané, přičemž v minulosti při sporadických návštěvách matce opakovaně přispěli menšími částkami v rozpětí 100 Kč – 1 000 Kč. 4. Soud ve věci nařídil jednání a z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti: Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že bydlí v pronajatém bytě v domově pro seniory, kde hradí nájemné s energiemi ve výši 4 887 Kč měsíčně, dále platí nepravidelně menší částky za služby, které penzion nabízí (úklid 200 Kč, praní prádla 150- 300 Kč). V domově má za poplatek zajištěnou stravu, ale protože se zde v sobotu a neděli nevaří, jsou další výdaje na stravné cca 2 000 Kč měsíčně. Dále si platí pojištění, tzv. pohřebné, kdy v případě její smrti bude nejmladšímu synovi vyplacena částka 50 000 Kč. Doplatky na léky hradí dle potřeby, stejně tak zdravotní pomůcky, platba za telefon představuje v průměru částku 500 Kč měsíčně. Co se týče příjmů, žalobkyně uvedla, že pobírá důchod přes 8 000 Kč, kdy zbytek je odveden insolvenčnímu správci, dále již dlouhodobě dostává příspěvek na péči a mobilitu ve výši 4 400 Kč a 550 Kč měsíčně. Hmotně ji podporuje nákupy potřebných věcí nejmladší syn, přičemž na její výživu jí přispívá částkou 3 – 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně před tím, než se přestěhovala do domova pro seniory, žila v jedné domácnosti právě s nejmladším synem, se kterým společně hospodařili. Ze společné domácnosti odešla pro rozpory s tehdejší přítelkyní syna. Když byl nejmladší syn v minulosti nezaměstnaný, chod domácnosti a další potřeby (oblečení, jízdné) hradila žalobkyně prostřednictvím půjček a výdělků z občasných brigád. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nebyla schopna splácet půjčky, které si brala na pokrytí výdajů za oblečení pro syna, živobytí a auto, přičemž smlouvy uzavírala v době, kdy nejmladší syn chodil do školy a žalobkyně již byla v důchodu s příjmem ve výši 6 000 Kč měsíčně, bylo jí v květnu roku 2020 povoleno oddlužení. Ke svému zdravotnímu stavu žalobkyně uvedla, že dlouhodobě není dobrý a rapidně se zhoršuje. Dochází k celé řadě lékařů, musí si kupovat léky a zdravotní pomůcky. Žalobkyně dále uvedla, že se žalovanými není v kontaktu téměř vůbec, viděla je zde u soudu a před tím ani čtyři roky zpátky. Žalovaní o ni nemají zájem a ještě ji pomlouvají. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí cca 40 000 Kč, z toho hradí 5 500 Kč na hypoteční úvěr, náklady na bydlení činí 4 200 Kč za plyn, 1 250 Kč za elektřinu, 250 Kč za vodu, dále splácí půjčky ve výši 8 198 Kč a 5 000 Kč měsíčně, bývalé přítelkyni hradí 11 000 Kč, a po uhrazení nutných plateb mu zbývá celkem 5 000 Kč. Žalovaný potvrdil špatné vztahy se žalobkyní s tím, že neutěšené vztahy mezi nimi panují již velmi dlouhou dobu, prakticky se nevídají. Pokud se sestrou matku v minulosti navštívili, vždy došlo k neshodám. Žalovaná [celé jméno žalované] ve své účastnické výpovědi uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč, přičemž měsíční výdaje na bydlení a pravidelné poplatky činí 22 000 Kč (splátka hypotečního úvěru, splátka půjčky na rekonstrukci domu, pojištění, elektřina). Žalovaná uvedla, že v minulosti při návštěvách žalobkyni půjčila 100 Kč až 500 Kč. Užší styk s matkou udržovala do svých 25 let, poté se rodinné vazby zcela zpřetrhaly a s matkou se dnes nestýkají, při návštěvě se naposledy viděly před několika lety. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], nejmladší syn žalobkyně, uvedl, že od roku 2020 žijí se žalobkyní odděleně, do té doby žili ve společné domácnosti a společně hospodařili. Svědek žalobkyni v současné době finančně i materiálně podporuje, přičemž uvedl, že její příjmy jsou asi 12 000 Kč a po zaplacení nutných výdajů ji zbývá měsíčně částka 2 000 – 3 000 Kč. Svědek žalobkyni finančně podporuje částkami 2 500 až 5 000 Kč měsíčně. Do roku 2020 byl v insolvenci, neboť uzavřel půjčky, aby mohli s matkou slušně žít. Za bydlení v té době platili 4 500 Kč měsíčně, za uhlí 8 000 Kč za půl roku, za elektřinu si poplatky nepamatuje. Svědek uvedl, že žalobkyně si skutečně v minulosti brala půjčky žalobkyně, byl v té době na základní škole a matka je chtěla zajistit. Svědek potvrdil velmi špatné vztahy v rodině, rovněž uvedl, že po vyučení byl po dobu sedmi až osmi let bez zaměstnání. Z poštovních poukázek je zřejmé, že žalobkyni byl v období ledna 2020 až září 2020 vyplácen starobní důchod v rozmezí 9 166 Kč až 9 554 Kč čistého, výše starobního důchodu byla v tomto období stanovena na částku 10 445 Kč. Z ústřižků složenek za rok 2021 vyplývá, že výše důchodu žalobkyně činila 10 999 Kč měsíčně, přičemž za období leden roku 2021 až duben 2021 byl žalobkyni vyplácen starobní důchod ve výši 10 108 Kč čistého a za období květen roku 2021 až prosinec roku 2021 v čisté výši 8 915 Kč měsíčně. Za období od ledna do listopadu 2021 byla žalobkyni dále vyplácena měsíčně částka 4 400 Kč (příspěvek na péči) a částka 550 Kč (příspěvek na mobilitu). Z oznámení ČSSZ ze dne 10. 12. 2021 vyplývá, že od 1. 1. 2022 se žalobkyni zvyšuje výše starobního důchodu na částku 11 746 Kč měsíčně s tím, že žalobkyni bude vyplácena částka 9 662 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2022 sdělila ČSSZ žalobkyni změnu výše srážky na úhradu jejího závazku na částku 2 492 Kč, a to od 2. 2. 2022 Z poštovních poukázek je zřejmé, že žalobkyně obdržela za období leden roku 2020 až srpen 2020 každý měsíc částku 4 400 Kč od odesílatele [anonymizována tři slova]. Ze stvrzenek z července roku 2020 je zřejmé, že žalobkyně uhradila částku 4 877 Kč za nájem a další částku 180 [právnická osoba] Žalobkyně k tomu doplnila, že částka 180 Kč je platba za úklid a dohled v pečovatelském domě. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně bydlí od 1. 5. 2020 v bytě zvláštního určení v domově pro seniory provozovaném [právnická osoba] Nájemné a plnění poskytovaná s nájmem bytu činí 4 877 Kč měsíčně. Ze stvrzenek předložených žalobkyní vyplývá, že částku 4 877 Kč v období od ledna 2021 do září 2021 včetně žalobkyně pravidelně hradila. Dle sdělení žalobkyně od 1. 3. 2022 dojde k navýšení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s nájmem na částku 5 190 Kč měsíčně. Z dalších stvrzenek [právnická osoba] soud zjistil, že v lednu, únoru, dubnu a červenci 2021 žalobkyně uhradila částku 1 300 Kč za stravné a 340 Kč za dovoz oběda, v březnu 2021 činilo stravné 1 495 Kč a dovoz oběda 391 Kč, v květnu 2021 stravné 1 365 Kč a dovoz oběda 357 Kč a v červnu a srpnu 2021 stravné 1 430 Kč a dovoz oběda 374 Kč v září 2021 uhradila žalobkyně částku 180 Kč za dohled. Ze sdělení [právnická osoba], vyplývá, že od 1. 3. 2022 dochází ke zvýšení ceny oběda na částku 80 Kč a dovozu na částku 20 Kč. Z pojistky vystavené k pojistné smlouvě č. [anonymizová