24 C 192/2021-98 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou podanou dne 30. 11. 2020 se žalobkyně domáhala částky 160 610 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidel. Dne 3. 1. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 160 610 Kč. Při šetření události bylo zjištěno, že za vzniklou újmu je odpovědná žalovaná, neboť z relace o dopravní nehodě [číslo jednací], vyplývá, že dne 3. 1. 2019 ve 14:00 hod. v ulici [ulice] v [obec] došlo k dopravní nehodě tak, že řidič vozidla tov. zn. Škoda Fabia, [registrační značka], [anonymizováno] nepřizpůsobil rychlost stavu a povaze vozovky (mokro a zatáčka) a s vozidlem dostal smyk. Následně narazil do zaparkovaných vozidel tov. zn. Volvo [registrační značka] a poté do vozidla tov. zn. Peugeot 106 [registrační značka]. Při dopravní nehodě dále došlo k poškození sloupu VO [číslo]. Řidič [anonymizováno] při jízdě užil vozidlo s letními pneumatikami, kdy toto vozidlo bylo ve vlastnictví žalované, jejímž oborem podnikání je mimo jiné půjčování automobilů. Žalovaná tedy nezapůjčila automobil v takovém stavu, který by zajišťoval plynulý a bezpečný provoz na pozemních komunikacích. [příjmení] zkouška na alkohol byla provedena přístrojem [příjmení], její výsledek byl negativní. Ke zranění osob nedošlo. V rámci dopravní nehody vznikla škoda v částce 160 610 Kč představující náhradu účelně vynaložených nákladů na opravu poškozeného vozidla Volvo XC90 [registrační značka]. Žalobkyně se domáhá náhrady částky, kterou vyplatila v souladu s ust. § 10 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaná provozovala vozidlo, které neodpovídalo požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vznik regresního nároku ve smyslu § 10 zák. č. 168/1999 Sb., neboť žalovaná žádnou základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích neporušila. Použití letních pneumatik v zimním období není závadou a takové vozidlo je technicky způsobilé k provozu i v zimním období. Navíc z textu relace PČR o dopravní nehodě vyplývá, že vozovka byla mokrá a nikoli pokrytá souvislou vrstvou sněhu, ledu či námrazy. Žalovaná dále konstatovala, že žalobkyně dosud neprokázala, že užití letních pneumatik bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy. 3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti a skutkový stav. 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne 3. 10. 2017 uzavřena [anonymizováno] pojistná smlouva o pojištění vozidel [číslo] jejímž předmětem bylo mimo jiné pojištění vozidla ve vlastnictví žalované s [registrační značka] (viz [anonymizováno] pojistná smlouva ze dne 3. 10. 2017, pojistka ze dne 3. 10. 2017, příloha k pojistné smlouvě k datu 8. 6. 2018, seznam zasílaných dokladů k flotilové pojistné smlouvě). 5. Dne 3. 1. 2019 došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla Škoda Fabia [registrační značka] [anonymizováno] nepřizpůsobil rychlost stavu a povaze vozovky (mokro a zatáčka) a s vozidlem dostal smyk, následně narazil do zaparkovaných vozidel Volvo, [registrační značka] a poté do vozidla Peugeot 106, [registrační značka]; při dopravní nehodě dále došlo k poškození sloupu veřejného osvětlení [číslo]. Řidič [anonymizováno] při jízdě užil vozidlo s letními pneumatikami, dechová zkouška na alkohol byla negativní, technická závada, jako příčina nehody nebyla ohledáním zjištěna ani uplatněna. Jednání řidiče bylo posouzeno jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a § 18 odst. 1 a § 40a odst. 1 (viz detail relace o dopravní nehodě [číslo jednací]). 6. Z fotodokumentace, která je přílohou relace o dopravní nehodě, vyplývá, že na vozovce byl rozježděný sníh, na okrajích vozovky pak byla souvislá vrstva sněhu. 7. Z faktury [číslo] ze dne 20. 2. 2019 a její přílohy vyplývá, že za opravu vozidla zn. Volvo [registrační značka] byla [právnická osoba] s. r. o. fakturována částka 160 610 Kč, na faktuře bylo uvedeno číslo účtu této společnosti: [bankovní účet]. 8. Z Výpočtu plnění k pojistné události [číslo] ze dne 21. 3. 2019 vyplývá, že náhrada škody na poškozeném vozidle v souvislosti s pojistnou událostí ze dne 3. 1. 2019 byla vyčíslena na částku 160 610 Kč. 9. Z výpisu z účtu ze dne 25. 3. 2019 vyplývá, že z účtu žalobkyně byla odeslána částka 160 610 Kč na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. 10. Dopisem ze dne 13. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého advokáta k úhradě částky 160 610 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání dopisu, z podacího archu ze dne 14. 8. 2020 vyplývá, že dopis byl podán na poště dne 14. 8. 2020. 11. Podle § 10 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2020, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, 12. a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit. 13. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., silniční vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidla nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady. Byly-li technickou prohlídkou zjištěny lehké závady, provozovatel silničního vozidla je povinen je odstranit. 14. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem, c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem, d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například [příjmení]. 15. Podle § 40a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v období od 1. listopadu do 31. března, pokud a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, 16. lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N2) k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik18a), a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm. 17. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a podle judikatury dopadající na projednávanou věc. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 160 610 Kč za opravu vozidla zn. Volvo, které bylo poškozeno v souvislosti s dopravní nehodou způsobenou dne 3. 1. 2019 řidičem [anonymizováno], který řídil vozidlo zn. Škoda Fabia provozované žalovanou, když řídil toto vozidlo vybavené letními pneumatikami v zimním období, kdy se na vozovce nacházel rozježděný sníh a v zatáčce dostal smyk. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyni vzniklo právo na náhradu toho, co plnila ve smyslu § 10 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., tedy zda žalovaná porušila základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozovala vozidlo, které svou konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídalo požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou byl pojištěný povinen nahradit. Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil; předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele upravuje pouze komentované ustanovení a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy, například podle § 2910 a násl. občanského zákoníku. Z judikatury NS ČR (viz např. 31 Cdo 475/2020) pak vyplývá, že postižní důvod uvedený v § 10 odst. 2 písm. a) zákona je třeba vykládat v souvislosti s právní úpravou podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích a technických požadavků na jejich provoz, jak je obsažena v zákoně č. 56/20