24 C 219/2022-31 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 5. 2022 domáhala zaplacení částky 13 216 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodávala na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] ze dne 14. 5. 2018 plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], přičemž za období od 22. 6. 2018 do 2. 9. 2018 vyúčtovala žalované částku 3 358 Kč, za období od 3. 9. 2018 do 14. 11. 2018 vyúčtovala žalované částku 3 458 Kč. Žalobkyně dodávala do téhož odběrného místa žalované i elektřinu, a to na základě smlouvy ze dne 14. 5. 2018. Za období od 22. 6. 2018 do 13. 11. 2018 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 6 300 Kč. Žalovaná uvedené částky nezaplatila, přestože byla žalobkyní upomínána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníce se k výzvě soudu nevyjádřily. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývají následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 5. 2018 uzavřena Smlouva o poskytování služeb, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn a elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz smlouva ze dne 14. 5. 2018). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za období od 22. 6. 2018 do 2. 9. 2018 částku 3 358 Kč, datum splatnosti stanovila na 20. 9. 2018 (viz faktura [číslo]). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za období od 3. 9. 2018 do 14. 11. 2018 částku 3 458 Kč, datum splatnosti stanovila na 4. 12. 2018 (viz faktura [číslo]). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za období od 22. 6. 2018 do 13. 11. 2018 částku 6 300 Kč, datum splatnosti stanovila na 9. 12. 2018 (viz faktura [číslo]). Dopisem ze dne 19. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, dopis byl podán na poště dne 19. 11. 2021 (viz dopis ze dne 19. 11. 2021 a podací arch ze dne 19. 11. 2021). 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 62 odst. 2 téhož zákona je zákazník povinen: a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, b) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 50 odst. 2 a § 62 odst. 2 energetického zákona a podle § 1810 an. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.), o spotřebitelských smlouvách, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy na dodávku plynu a elektřiny, plyn i elektřina byly žalované řádně dodány, avšak žalovaná za dodané energie nezaplatila. Proto soud žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 13 216 Kč. 9. Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 216 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.