24 C 293/2021-31 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala částky 5 512 Kč s příslušenstvím po žalované s odůvodněním, že žalované dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž za období od [datum] do [datum] měla žalovaná zaplatit částku 5 112 Kč. Žalovaná platbu nehradila. Žalobkyně se dále domáhá poplatků za odeslané upomínky v celkové výši 400 Kč (4x 100 Kč). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. 4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. Mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena Smlouva o poskytování služeb elektřina, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Přímo ve smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou upomínku k zaplacení. Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] žalované částku 5 112 Kč se splatností dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované celkem 4 poplatky za upomínky, avšak neprokázala, že tyto faktury a rovněž upomínky byly žalované odeslány. Žalobkyně vyzvala žalovanou k doplatku dluhu ve výši 5 797,40 Kč dopisem ze dne [datum], dopis byl podán na poště téhož dne. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ustanovení § 1810 an. občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, § 2048 občanského zákoníku a nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]. Protože z předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny a žalobkyně žalované elektřinu dodávala, soud nároku žalobkyně na částku 5 112 Kč vyhověl. V souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku soud uložil žalované zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení z této částky a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o nárok žalobkyně na upomínky v celkové výši 400 Kč, žalobkyně neprokázala, zda a kdy byly žalované tyto upomínky odeslány, proto soud nárok zamítl. 5. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k jeho rukám (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 6. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 272,80 Kč, přičemž tato částka představuje 85,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,74 % a úspěchu žalované v rozsahu 7,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 512 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.