24 C 42/2022-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 8. 2021 domáhala částky 23 019 Kč s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž za období od 24. 6. 2020 do 1. 9. 2020 měl žalovaný zaplatit částku 13 894 Kč a za období od 2. 9. 2020 do 6. 12. 2020 měl žalovaný zaplatit částku 8 625 Kč. Žalovaný platbu neuhradil. Žalobkyně se dále domáhá poplatků za odeslané upomínky v celkové výši 500 Kč (5 x 100 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 3. 6. 2020 uzavřena Smlouva o poskytování služeb elektřina, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Přímo ve smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou upomínku k zaplacení (viz smlouva ze dne 3. 6. 2020). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 24. 6. 2020 do 1. 9. 2020 žalovanému částku 13 894 Kč se splatností dne 20. 9. 2020. Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 2. 9. 2020 do 6. 12. 2020 žalovanému částku 8 625 Kč se splatností dne 22. 12. 2020. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému celkem 5 poplatků za upomínky, a to fakturami č. FO9720022620, č. FO9720030414, č. FO9720031948, č. FO9720036287, č. FO9721000345, avšak neprokázala, že tyto faktury a rovněž upomínky byly žalovanému odeslány. Žalobkyně vyzvala žalovaného k doplatku dluhu ve výši 24 267,96 Kč dopisem ze dne 28. 6. 2021, dopis byl podán na poště téhož dne (viz předžalobní výzva a potvrzení o podání). 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ustanovení § 1810 an. občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, § 2048 občanského zákoníku a nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Protože z předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny a žalobkyně žalovanému elektřinu dodávala, soud nároku žalobkyně na částku 22 519 Kč vyhověl. 6. V souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku soud uložil žalované zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení z této částky, a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Pokud jde o nárok žalobkyně na upomínky v celkové výši 500 Kč, žalobkyně neprokázala, zda a kdy byly žalovanému tyto upomínky odeslány, proto soud nárok zamítl. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k jeho rukám (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 270,01 Kč, přičemž tato částka představuje 95,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 2,17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 921 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 019 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.